„Šlo o čistě demonstrativní předlohu, která odporovala ústavnímu pořádku,“ argumentoval premiér Topolánek. Bez předchozí diskuse napříč politickým spektrem je podle něj „mimo mísu“ takto zásadní změnu projednávat. Odmítl názor lídra sociálních demokratů Jiřího Paroubka, že podnět skončil pod stolem jen proto, že ho předložila opoziční strana. „To je nesmysl, pro přímou volbu jsou lidovci i zelení a v ODS je to tak půl napůl,“ vysvětlil premiér.
Koaliční šéfové se dohadují, jak by přímá volba změnila postavení prezidenta. Předseda zelených Martin Bursík i šéf lidovců Jiří Čunek jsou přesvědčeni, že by nutně neznamenala výrazné přepisování ústavy. „Šlo by jen o jiný druh volby, nikoli o radikální změnu pravomocí,“ řekl Čunek. Výhodou by bylo vyloučení neprůhledných zákulisních dohod. Včera například Paroubek prohlásil, že ekonoma Jana Švejnara podporují hlavně proto, aby na Hradě dalších pět let neseděl Václav Klaus. „Mrzí nás, že pan Švejnar má třeba jiný pohled na radar a referendum k němu. My jsme ale ochotni udělat skoro vše pro to, aby se zabránilo volbě Václava Klause,“ uvedl Paroubek.
ČSSD může být paradoxně ráda, že prezidenta bude příští rok vybírat parlament. V přímé volbě by mu totiž podle výzkumu veřejného mínění odevzdalo hlas 62 procent lidí.