Zítra končí v České republice nouzový stav. Co to pro váš resort znamená?
Nic zásadního, protože jsme připraveni pokračovat v opatřeních, která můžeme činit i po nouzovém stavu. Některé věci ale samozřejmě končí, například možnost ukládat pracovní povinnost studentům zdravotnických škol. Klíčové omezení, jako je regulace volného pohybu nebo maloobchodu, už navíc byla rozvolněna. Poslední vlna přijde 25. května, a pokud se nestane nic zásadního, budeme prakticky ve velmi podobné situaci, jaká byla před krizí.

Znamená to, že od 17. do 25. května, respektive do přijetí speciálního epidemického zákona se budete řídit platnou normou o ochraně veřejného zdraví?
Ano, protože většinu toho, co bychom ještě eventuálně potřebovali omezit, můžeme regulovat podle stávajícího zákona. Jde například o vnitřní prostory restaurací nebo ubytovací služby. Tyto kompetence jsou přímo vyjmenovány v zákoně o ochraně veřejného zdraví a nepředstavují extenzivní zásah do základních lidských práv a svobod občanů, což nám vyčítal první rozsudek Městského soudu v Praze. Období do 25. května tedy můžeme v případě potřeby překlenout mimořádnými opatřeními ministra zdravotnictví a pak už zůstane v platnosti jen omezení hromadných akcí s účastí několika tisíc lidí.

Proč tedy potřebujete přijímat speciální normu, když vám může dobře posloužit současná legislativa? Je její zpřesnění například ohledně provozu bazénů, wellness center i kadeřnictví tak zásadní?
Speciální zákon by měl být časově omezený do konce letošního roku a řešil by jen pandemii covid-19. Navrhujeme v něm i pojistku v podobě souhlasu vlády s každým opatřením ministra zdravotnictví. Potřebujeme ho proto, že nemůžeme vyloučit zhoršení epidemiologické situace a nutnost lokálních restriktivních opatření. V tomto směru musíme zpřesnit některé kompetence. Kromě toho ministerstva vnitra a zdravotnictví dostala úkol připravit komplexní revizi krizové legislativy, konkrétně ústavního zákona o bezpečnosti. Musíme být připraveni na situace, jako byla pandemie koronaviru.

Zmíněný předpis ovšem musí schválit ústavní většina obou komor, což u speciálního epidemického zákona není třeba. Ten budete chtít přijmout ještě ve stavu legislativní nouze?
Ve sněmovně není vůle projednávat ho v legislativní nouzi. Většina klubů se kloní k tomu, že by měl být projednán ve standardním režimu při maximálně možném zkrácení lhůt. Nemáme potřebu tlačit to na sílu, u takové předlohy by měl být nějaký základní politický konsenzus. Myslím, že je reálné, aby byl schválen v řádu několika týdnů a v červenci byl účinný.

Tuzemská čísla o vývoji pandemie jsou optimistická, denně přibývá jen několik nakažených lidí, ale ze zahraničí přicházejí varovné signály. Nová ohniska se objevila v Jižní Koreji, ale i v sousedním Německu. Neobáváte se toho?
Samozřejmě to pečlivě sledujeme a vyhodnocujeme. Pro nás je to jisté varování, že nemáme vyhráno, byť v ČR se situace v čase dramaticky lepší nejen v počtech infikovaných pacientů, ale hlavně těch hospitalizovaných. Za největší úspěch ministerstva zdravotnictví i svůj považuji, že se nám podařilo ochránit naše nemocnice, které nekolabovaly pod náporem pacientů jako v jiných zemích. Situace v zahraničí je kolísavá, často stačí jeden infikovaný člověk, který může nákazu roznést, jako se to stalo v Soulu. Proto musíme mít nástroje, kterými to můžeme potlačit, především chytrou karanténu. Díky moderním technologiím jsme schopni co nejrychleji identifikovat potenciální rizikové kontakty infikovaného člověka a okamžitě je umisťovat do karantény, aby se nákaza nešířila.

Má projekt chytré karantény už vychytané mouchy a jede naplno?
Už je naplno spuštěn v rámci všech 14 krajských hygienických stanic, byť díky tomu, že máme velmi malý počet nově nakažených pacientů, není nyní masivně využíván. Je ale připraven pro případnou další vlnu, kdy se chceme vyhnout plošným opatřením a vypínání ekonomiky. Moderní technologie nám umožní řešit lokální ohniska, jako je aktuálně Chebsko či před časem Domažlicko a Ostravsko.

Dávají vám lidé beze všeho souhlas ke sledování svých kontaktů pomocí mobilů či kreditních karet?
Aktuálně je to kolem padesáti procent lidí, kteří souhlasí s tím, aby jejich data byla využita. Věřím ale tomu, že až se projekt stabilizuje a občané se přesvědčí, že k žádnému zneužívání osobních údajů nedochází a je to ve prospěch nás všech, počet souhlasů se zvýší.

Pandemie do určité míry také ukázala, jak lidé věří svým představitelům, protože bez toho by se řada opatření těžko naplnila. Podle průzkumu akademiků z Karlovy a Masarykovy univerzity důvěra Čechů v systém zdravotní péče stoupla až na 80 procent, vládní kroky oceňuje 54 procent respondentů a vládě věří třetina občanů, zatímco před třemi roky jen pětina. Co tomu říkáte?
Myslím, že česká vláda situaci zvládla a na konci se vždy počítají hospitalizovaní pacienti. Objektivně jsme na tom z tohoto hlediska dobře, země jako USA, Velká Británie nebo Itálie měly mnohem větší problémy především s přetíženými nemocnicemi. Bezesporu i my jsme udělali několik chyb, došlo ke komunikačním šumům. Bylo by ale bláhové si myslet, že vše proběhne zcela hladce v poměrech, v nichž se nikdo v moderní historii ještě neocitl. Vše pro nás bylo poprvé. Průběžná pozitivní čísla jsou ale nezpochybnitelná.

Od 25. května se roušky budou muset nosit jen v hromadné dopravě a vnitřních společných prostorech. Rozhodli jste se k tomuto kroku hlavně z politických důvodů, protože zakrývání obličejů na ulici byste v letních měsících neobhájili, byť podmínka dvoumetrových rozestupů působí spíš komicky?
Bezpochyby nejsme hluší a slepí k průběhu společenské diskuze. Chápeme, že pro řadu lidí jsou roušky výrazně zatěžující. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že jejich okamžité zavedení bylo jedním z opatření, jež výrazně přispělo k utlumení epidemie. Vzhledem k dobrému vývoji jsem nyní požádal epidemiology o vyjádření a skupina pod vedením pana docenta Maďara došla k závěru, že toto opatření není nutné držet i v létě. Čili zdaleka nejen z politických důvodů jsme venkovní odložení roušek zařadili do poslední vlny rozvolňování.

Jste právník, takže ve věcech odborně zdravotnických laik. Jak obtížné pro vás bylo čelit těžkým epidemiologickým vahám, jimiž jsou profesor Prymula či docent Maďar, kteří byli vždy spíše zastánci přísných restrikcí a pomalého uvolňování?
V ministerském týmu je řada erudovaných epidemiologů, ale nejsou to lidé zaslepení. Určitě vnímají společenský kontext a nutnost vyvažování zdravotních a ekonomických zájmů. Česká republika musí fungovat i za doby pandemie. Primárně jsme samozřejmě chránili životy a zdraví občanů, bezproblémový chod nemocnic, ale zároveň jsme připravovali uvolňování, aby se země neocitla v kleštích a nepřestala ekonomicky dýchat. Debata vždy byla racionální.

Nejsem si tím vnímáním kontextu úplně jistá. Všichni si pamatujeme na větu vašeho náměstka Romana Prymuly, že hranice budou uzavřené dva roky. Mimochodem šlo o výrok protiprávní, neboť Ústavní soud posléze vydal verdikt, že vláda má právo omezit pohyb občanů uvnitř státu, nikoli ho zavřít navenek.
Situace se pochopitelně mění a na začátku března jsme netušili, jak to bude vypadat v květnu, jestli tu nebudeme mít tisíce nových pacientů denně. I výroky se vyvíjejí v čase. Omezení na hranicích by určitě neměla platit příliš dlouhou dobu, ale zdůrazňuji, že úplně nepropustné nebyly nikdy. Teď už lidé mohou volně cestovat, ale musejí se prokázat negativním testem na covid-19, případně jít po návratu do karantény. To je podle mě pochopitelné pravidlo.

Pro letní dovolené ale nepředstavitelné.
To je pravda. Tam musí jít o postupný proces. Nyní probíhají bilaterální jednání s konkrétními zeměmi, kde je epidemiologická situace poměrně klidná. Jsou to Slovensko, Rakousko, Chorvatsko či Řecko. Nejde přitom jen o nás, ale i o podmínky cílových zemí.

Nebudete jako ministr zdravotnictví spíše šlapat na brzdu, protože když se lidé masově rozcestují, mohou do republiky nákazu opět zavléct?
Právě proto mluvím o postupném rozvolňování a dvoustranných dohodách. Plošné zrušení testů na covid-19 při příjezdu do republiky si nyní nedovedu představit. Bez jakýchkoli podmínek a omezení se letos v létě asi cestovat nebude.

Koronavirová krize bude mít pro vás i další dohry. Čekají vás soudní bitvy, ale také různé vyšetřovací komise či prověrky. Chystá se na vás Nejvyšší kontrolní úřad, jehož prezident Miloslav Kala uvedl, že zatímco jedno ministerstvo (vnitra) nakoupilo respirátor typu FFP2 za 34 korun, jiné (zdravotnictví) za 636 korun. „Děje se tu něco nesprávného,“ dodal. Čeho jste se dopustili?
Určitě ničeho nesprávného. Tento výrok mě mrzí, protože vychází z mediálních spekulací. Je třeba se podívat, kolik ochranných prostředků a v jakém čase ministerstvo zdravotnictví nakoupilo. Celkově jsme pro naše zdravotníky pořídili kolem 70 milionů ochranných pomůcek. Slova pana Kaly se vztahují k úplně první dodávce, kdy v ČR nebyly prakticky žádné respirátory, tedy před zahájením dovozů z Číny. Šlo o krizovou situaci, byli jsme pod obrovským tlakem nemocnic a hrozilo, že by se nákaza mohla rozšířit po infekčních klinikách. Ceny respirátorů tehdy byly velmi vysoké, ale na to jsme nemohli brát ohled. Šlo o životy.

Z kontrol a šetření tedy obavy nemáte?
Naprosto žádné. Ministerstvo zdravotnictví prakticky přes noc vytvořilo nákupní tým a plnilo úkoly z vlády. Jediný náš zájem byl ochránit životy a zdraví lékařů a sester, abychom nečelili situaci jako v Itálii. Tomu jsme zabránili.

Když zmiňujete ochranu zdravotníků, tak právě v těchto dnech vyšla najevo kauza firmy LA Factory, od níž jste nakoupili prostředky za půl miliardy korun. Její masky přitom prý nesplňovaly kvalitativní parametry. Jak to bylo?
Bohužel média někdy pracují s neověřenými informacemi a dělají nesprávné závěry. To je i tento případ. S certifikáty byly jisté problémy, ale na základě doporučení Evropské komise se dají řešit tak, že dodavatelská firma dostane výjimku od České obchodní inspekce a pak může legálně distribuovat daný materiál na území EU, tedy i v České republice. V tomto případě je tedy všechno v pořádku. Celkem jsme zmíněné firmě zaplatili asi 431 milionů korun. A to jen za dodávky, které jsme si otestovali a kvalita vyšla dobře, jednou jsme i zboží vraceli. Mrzí mě, že různí politici mají k nákupům příkré soudy, ale přitom se vyjadřují bez znalostí věci. Já ty detaily znám, a proto se kontrol nebojím. Přeji si, aby Nejvyšší kontrolní úřad vše nezávisle prověřil, ale nemyslím si, že je zapotřebí vytvářet nějakou sněmovní vyšetřovací komisi, kterou by opozice využívala jen pro předvolební kampaň. To by věci neprospělo.

Není to jen opozice, kdo upozorňuje na podezřelé nákupy od firem v exekuci nebo s adresami na obecních úřadech a do té doby nečinných. Transparency International varuje i před vládním návrhem novely zákona o veřejných zakázkách. Tu jste chtěli sněmovnou protlačit v legislativní nouzi, abyste mohli jakékoli výrobky nakupovat od dodavatelů v likvidaci, v insolvenci, pravomocně odsouzených a s nejasnou vlastnickou strukturou. Neotevíráte dveře korupci a neprůhledným nákupům?
Nikoliv. Novela pouze urychluje proces zadávání zakázky, nejde o navýšení ceny nebo snížení kvality. Jen připomínám, že ministerstvo zdravotnictví centrální nákupy už ukončilo a dál to bude na nemocnicích a poskytovatelích.

Půjde o dodávky bez výběrového řízení, kdy nemusí být znám skutečný majitel ani jeho finanční situace.
To ano, budou to jednací řízení bez uveřejnění, ale to už dnes zákon umožňuje. Ten proces vždy musí být transparentní, ceny i dodavatelé musejí být známi. Jde o jeho zjednodušení, nikoli předražení. Dnes už se trh stabilizoval a není důvod nakupovat za vyšší ceny kvůli akutnímu nedostatku pomůcek.

Poslanec STAN Petr Gazdík upozornil, že vláda dává přednost zahraničním dodavatelům před českými, kteří už jsou nyní schopni zabezpečit milionové dodávky. Jak to například vypadá s plicním ventilátorem CoroVent, na jehož vývoj a výrobu česká firma od lidí vybrala 15 milionů korun? Už jí prý chybí jediné razítko z vašeho ministerstva, které měla získat 27. dubna. Dali jste jí ho?
Nejprve musím odmítnout kritiku pana poslance. My od začátku spolupracujeme s českými výrobci a vývojáři, je jich asi dvacet, a také s distributory. Až na výjimky jsme zboží dováželi přes české firmy. Co se týče ventilátorů CoroVent, proces certifikace stále probíhá. Nejde o to, že bychom tento český výrobek nechtěli podporovat, ale jde o sofistikovaný přístroj, kde se musí obzvlášť dbát na bezpečnost. Pokud budou všechny zkoušky úspěšné, nevidím v tom posledním razítku problém.

Řekl jste, že vaše ministerstvo ukončilo centrální nákupy. Týká se to i objednávky ochranných prostředků do Správy státních hmotných rezerv, kde bylo na začátku krize asi 10 tisíc respirátorů?
Je třeba říct, že tento počet ochranných prostředků tam byl od dob paní ministryně Emmerové, tedy zhruba patnáct let. Žádný ministr z jakékoliv politické strany ho nezměnil, protože větší potřebě nic nenasvědčovalo. Jedno z ponaučení této krize je, že musíme navýšit rezervy. My budeme dávat požadavky, ale nakupovat bude Správa státních hmotných rezerv. Bavíme se o milionech kusů ochranných prostředků.

Zmínil jste ponaučení. Bude po koronaviru české zdravotnictví, které krizi zvládlo bravurně, bohatší, modernější, digitalizovanější?
Bezesporu bude lépe připravené, ať už by šlo o druhou vlnu této pandemie, nebo o jiný typ viru. Určitě se posune v oblasti elektronizace. V té jsme už první velký krok udělali. V minulosti vyvolávalo velké diskuse a kritiku ze strany České lékařské komory zavedení e-receptu. Ukázalo se, že je to skvělý nástroj v situacích, kdy pacient nemůže osobně do ordinace. Teď už ho máme na 100 procent léků, takže doufám, že bude využíván plošně. Možnost sdílet data na dálku a obecně digitalizace se doufám promění v realitu.

Dalším hitem je virtuální ordinace. Díky telemedicíně by spousta pacientů nemusela osobně navštívit lékaře a promrhat hodiny v čekárnách. Spatřujete v tom budoucnost?
Takových projektů bude zajisté přibývat. V řadě případů skutečně není nutné fyzicky navštívit lékaře, pro první kontakt stačí videokonzultace na dálku. Pro mnoho lidí to může být komfortní varianta řešení zdravotních problémů. Telemedicína je určitě správnou cestou.

Premiér Babiš uvedl, že pandemie odhalila jasné priority pro správu země, jimiž jsou potraviny, voda a zdravotnictví. Do něj chce podle svých slov dát tolik peněz, kolik bude třeba. O kolik si řeknete?
Parlament už na můj návrh schválil zvýšení plateb za státní pojištěnce o 500 korun od 1. června, což znamená 20 miliard korun navíc. Jde o historicky nejvyšší nárůst prostředků ze státního rozpočtu. V příštím roce to bude dalších 50 miliard. Vláda tím ukazuje, že zdravotnictví je reálně nejvyšší prioritou, a jsem přesvědčen, že tyto finance povedou k jeho větší stabilizaci.

Včetně rekonstrukce zastaralých budov fakultních nemocnic?
Přesně tak. Investice jsou naprosto zásadní. Potřebujeme zlepšit prostředí nemocnic, aby odpovídalo 21. století jak pro zaměstnance, tak pro pacienty. To vše připravujeme v rámci Národního investičního plánu.

Bude třešinkou na dortu úspěšného zvládnutí pandemie celosvětový úspěch v podobě české vakcíny na covid-19?
Musím říct, že mě mrzí vyhrocené debaty vědců na toto téma. Je-li tady tým lidí z těžko zpochybnitelných organizací, jako jsou IKEM, Ústav hematologie a krevní transfuze nebo Státní zdravotní ústav, který se o vývoj vakcíny chce pokusit, nevidím důvod, proč mu v tom a priori bránit. To ovšem nevylučuje širší spolupráci vědecké obce, myslím, že jde o národní zájem. Setkám se s odpůrci tohoto projektu a budu se snažit najít společnou cestu. Nechápu, proč by se Česká republika nemohla pokusit o to, oč se snaží 90 týmů ve světě, které na vakcíně pracují, a být v tomto směru soběstačná.

Kdo je Adam Vojtěch
* Narodil se 2. října 1986 v Českých Budějovicích.
* Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a na téže vysoké škole mediální studia na Fakultě sociálních věd.
* V letech 2013 až 2014 působil jako právník společnosti MAFRA, v červnu 2014 se stal tajemníkem na Ministerstvu financí ČR, jemuž šéfoval Andrej Babiš. V září 2016 ho vláda jmenovala členem správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny.
* V letech 2012 až 2018 byl členem ODS. V roce 2017 úspěšně kandidoval do sněmovny za hnutí ANO.
* Ministrem zdravotnictví byl v první i druhé vládě Andreje Babiše, tedy od 13. prosince 2017.
* Od dětství se věnuje hudbě a zpěvu. V roce 2005 se účastnil soutěže SuperStar. Několik let zpíval v českobudějovickém swingovém orchestru Metroklub Big Band.