Obrana státu není jen záležitostí profesionální armády, prohlásil prezident Petr Pavel. S tím, že účast na ní může být různá, ve formě civilní služby i základního výcviku. Podpořil možnost zavedení administrativních odvodů do armády, aby stát získal přehled o tom, s kým může počítat.

Slova někdejšího náčelníka armádního generálního štábu zapůsobila na českou veřejnost jako odjištěný granát. A to i přesto, že prezident ujistil, že případné odvody nelze vnímat jako předstupeň obnovení základní vojenské služby. Poplach ihned žehlili premiér Petr Fiala i ministryně obrany Jana Černochová. „V žádném případě se nechystá zavedení povinné vojny,“ sdělila Černochová ve vyjádření ministerstva obrany.

Francouzský prezident Emmanuel Macron nevyloučil nasazení vojáků NATO na Ukrajině:

Francouzský prezident Emmanuel Macron
Nejsilnější slova od začátku války. Macron nevyloučil nasazení vojsk na Ukrajině

Administrativní odvody jsou jakousi evidencí, s kým může stát počítat pro obranu země. Podle ministryně Černochové informace z registrů poslouží v systému pro řízení obrany. „Řídíme se tím, že po úřadech mají obíhat data a ne lidé,“ vysvětlila s tím, že odvody jako takové je možné provádět až po vyhlášení nejvyšších krizových stavů a neobejdou se bez lékařské prohlídky a následného výcviku.

Zároveň funguje i institut dobrovolného předurčení, kdy občan dá souhlas s tím, že může být odveden po rozhodnutí vlády už v době míru. Armádě zároveň předá data o sobě a svém zdravotním stavu.

Do české obrany teče stále víc miliard korun:

Armáda převzala nové americké vrtulníky. Loučí se s těmi sovětskými.
Česko na úsvitu přezbrojení: Armáda volá rekruty. Za plánem zaostává

Náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka nedávno znovu zmínil, že současný systém náboru vojáků a záložáků nezajistí dostatek lidí. „Česko bude muset zvážit nějaké jiné formy povinné nebo dobrovolné služby nebo mechanismu, který nám vygeneruje dostatečné zálohy,“ sdělil. A nejvyšší představitelé armády tak pokukují po možných funkčních modelech v zahraničí.


Nahrává se anketa ...

Za hranicemi řeší, jak odstrašit Rusko

Evropský trend je jasný – mnohé státy chtějí své občany lépe připravit na možný vojenský konflikt. Švédsko se kvůli nedostatku dobrovolníků a agresivním krokům Ruska vrátilo k povinné vojenské službě ještě před válkou na Ukrajině. Nově přibyly mezi rekruty ženy. Švédští potenciální branci obdrží dopis, v němž se jich ptají na vojenskou službu. Pokud odpoví, že se na ni nehodí, povolávací rozkaz nedostanou.

Lotyšsko obnovilo povinnou vojenskou službu:

Zdroj: Youtube

O znovuzavedení rozhodli loni v pobaltských státech. V Lotyšsku se vrátili k vojně od začátku roku. „Chceme odstrašit Rusko od invaze do Evropy. Musíme být připraveni…“ řekl tamní ministr zahraničí Krišjānis Kariņš pro britský list The Telegraph.

I ve vyjádřeních představitelů dalších zemí nelze přehlédnout výraz „příprava“. Nějakou formu povinné vojny či výcviku zvažují i v Německu a Polsku. U západních sousedů oživil debatu německý ministr obrany Boris Pistorius, který přišel s možnostmi vrátit se k systému před rokem 2011, nebo zkusit švédský model. Narazil však nejen u politických oponentů, ale i ve vlastní straně.

Polsko posiluje armádu

Poláci mají rostoucí profesionální armádu, s více než sto tisíci vojáky z povolání. K tomu desítky tisíc vojáků teritoriální obrany a dobrovolníky v záloze. Do konce roku 2035 chtějí dosáhnout celkového počtu 300 tisíc. Náš severní soused prověřuje i civilní obyvatele, nedávno podle zákona na ochranu Polska povolala armáda téměř čtvrt milionu mužů a žen před 390 okresních branných komisí. Muže - specialisty, jejichž věk nepřekročil 60 let, jako lékaře, zdravotníky, psychology, programátory či letecké a námořní navigátory. A též ženy narozené v letech 1997 až 2005 s kvalifikací pro vojenskou službu.

„Do 30. dubna budou komise zjišťovat jejich zdravotní stav, upřesní jejich kvalifikaci a klasifikaci. V případě vojenského konfliktu nebo živelní pohromy budou z civilních zaměstnanců, které bude armáda nejvíce potřebovat, povoláni specialisté, a doplní tak armádní personál,“ informoval deník Fakt.pl.

Výcvik chtějí zavést i u Jadranu

Vojenskou povinnou přípravu nově řeší aktuálně také v Chorvatsku. Ministerstvo obrany podle serveru HRT pracuje na třech scénářích vojenské služby. Chorvati hovoří o třech měsících výcviku nebo dobrovolném placeném výcviku i kratším vojenském táboru po střední škole. „Je neuvěřitelné, že veřejnost víc než obsah školení zajímá, jak dlouho to bude trvat. Nejde o to, jak dlouho bude trvat výcvik ani jak dlouho bude trvat vojenská služba, ale jak bude efektivní,“ komentoval chorvatský ministr obrany Ivan Anušić. Letos kvůli přípravě infrastruktury ke změně patrně ještě nedojde. Dobrovolná vojenská služba v chorvatské armádě má být zachována.

Kontrola NKÚ ukázala, že chemické vojsko nemá vybavení pro podporu bojových jednotek:

31. brigáda radiační, chemické a biologické ochrany Liberec - Ilustrační foto
Chemické vojsko nemá vybavení pro podporu bojových jednotek, zjistil NKÚ

Loni byla povinná vojenská služba ve čtrnácti evropských zemích. Mimo jiné v sousedním Rakousku nebo neutrálním Švýcarsku. V Česku od roku 2005 povinná „vojna“ není. Branná povinnost vzniká občanovi (mužům i ženám) ode dne, kdy dosáhne věku 18 let. Osobě starší 18 let, která nabyla státní občanství České republiky, vzniká branná povinnost ode dne nabytí státního občanství.

Povinná vojenská služba v Evropě

Evropská unie:

  • Dánsko
  • Estonsko
  • Finsko
  • Nizozemí (nevynucuje ji)
  • Litva
  • Lotyšsko
  • Rakousko (6 měsíců)
  • Švédsko (na dopis, i ženy; brzy v NATO),

Mimo EU:

  • Bělorusko
  • Moldavsko
  • Norsko (i ženy)
  • Rusko
  • Švýcarsko
  • Ukrajina