Zákon o Ústavním soudu v době podání žaloby výslovně neřešil otázku, co se stane s ústavní žalobou po vypršení prezidentova funkčního období. Norma tedy připouštěla dva možné výklady. Podle Nespaly je v takové situaci nutné zvolit tu interpretaci, která je pro Klause příznivější. Generální sekretář soudu Ivo Pospíšil dnes řekl, že soudci o tomto právním problému diskutovali, podrobnosti ale neprozradil.
I pokud by soudci řízení nezastavili, ústavní žaloba podle Nespaly není opodstatněná a soud by ji prý měl odmítnout. „Všech pět skutků, jak jsou vymezeny v ústavní žalobě, jednotlivě ani ve svém souhrnu nedosahují potřebného stupně závažnosti, jehož je zapotřebí pro naplnění skutkové podstaty vůbec nejtěžšího zločinu, a sice velezrady," uvedl Nespala.
K naplnění velezrady by podle advokáta prezident musel bezprostředně ohrozit či porušit svrchovanost a celistvost země a její demokratický řád. Stalo by se to například v situaci, kdy by hlava státu protiústavně rozpustila obě komory parlamentu, pokoušela se o autokratickou vládu, nevyhlásila volby, potlačovala práva menšin nebo narušovala principy dělby moci.
K obhajobě použije veškeré nástroje
Pokud by soud řízení ani nezastavil, ani žalobu neodmítl, musel by podle zákona svolat veřejné jednání. Nespala zatím nechce předjímat, jak by v takovém případě vedl obhajobu. „Jelikož k dnešnímu dni nejsou ani zdaleka vyřešeny základní předpoklady pro další průběh řízení, bylo by jakékoliv sdělení o způsobu vedení obhajoby dílem předčasné a samozřejmě vysoce netaktické, to vše i s ohledem na povinnost mlčenlivosti advokáta," řekl Nespala. K obhajobě ale podle svých slov využije veškeré dostupné právní nástroje.
Ústavní žalobu schválili senátoři minulý týden v pondělí. Klausovi vyčítají novoroční amnestii, otálení s podpisem dodatku Evropské sociální charty a případ soudního čekatele Petra Langra, o jehož soudcovských aspiracích Klaus navzdory pravomocnému verdiktu nijak nerozhodl. Dále senátorům vadí to, že Klaus nepodepsal doplněk lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny a že v posledních měsících nenavrhoval další kandidáty na ústavní soudce.
Podle Nespaly je sporné, zda soud může bývalého prezidenta hypoteticky potrestat ztrátou způsobilosti znovu nabýt funkci hlavy státu. „Ztráta této způsobilosti je v zákonné dikci kumulativně spjata se ztrátou prezidentského úřadu při jeho výkonu," uvedl Nespala. Klausovi tak v konečném důsledku prý hrozí jen ztráta nároku na plat a další požitky po skončení výkonu funkce. Dosažení takového výsledku ústavně právní cestou se z hlediska účelu trestu jeví jako čirá msta, zdůraznil Nespala.