Zatímco dosud bylo hlavní snahou vzdělávání a pomoc při zachování znalostí češtiny, nyní se ktomu připojila podpora agroturistiky. Ato zejména vméně rozvinutých oblastech, kde krajanéžijí.

Ukázkovým příkladem je rumunský Banát, kde vpěti vesnicích žijí dva tisíce Čechů. Zpočátku zde ministerstvo přispívalo především do krajanského vzdělání. „Jenže se ukázalo, že nestačí když investujete do škol, ale lidem nedáte práci,“ potvrzuje Ivo Dokoupil zorganizace Člověk vtísni, která krajanům vBanátu pomáhá už od počátku devadesátýchlet.

Právě agroturistika může zastavit odchody krajanů, kteří buď míří za větším příjmem zpět do vlasti, či do větších rumunských měst, kde asimilují a ztrácejí své kořeny. Čísla mluví jasně: Zatímco vroce 1992se vRumunsku kčeské národnosti hlásilo 5800lidí, odeset let později od dva tisíceméně.

Množství peněz na pomoc krajanům– 55milionů ročně– se sice nemění, ale mění se jejich použití. Většinu znich ministerstvo rozdělí vgrantech na předložené projekty. Anyní se snaží přesvědčovat krajanské spolky a humanitární organizace, jež ukrajanů působí, aby své projekty zaměřily na agroturistiku.

„Zjistili jsme, že je to nejúčinnější způsob pomoci, který zejména zvýší zaměstnanost,“ říká ředitel odboru krajanských a kulturních aktivit Zdeněk Lyčka. „Je spousta prázdných domů, které se lacino dají upravit kvyužití,“ říká jako příklad. „Dá se například ipřispět na vybavení pekárny,“ dodává.

Například do vesnice Svatá Helena nedaleko Dunaje snecelými čtyřmi stovkami obyvatel loni zavítalo na pět tisíc turistů zČeska. „Peníze, které zde utratí, jdou ročně do milionů,“ říká Dokoupil, podle něhož se zde odliv obyvatel proto již zastavil.

Po zkušenostech ze Svaté Heleny se projekt podpory agroturistiky rozšiřuje nejen do dalších českých vesnic vBanátu, kde ho zajišťuje právě Člověk vtísni iprostřednictvím stránek www.banat.cz, ale také na Ukrajině, zejména voblasti Koločavy. „Vlétě tam například začne značení turistických cest.Vytipováváme ale idalší místa,“ říkáLyčka.