Sdružení pro odpovědnou reformu vysokých škol vyzvalo ministra školství Josefa Dobeše (VV), aby zveřejnil konkrétní plány na reformu univerzit. V otevřeném dopise se jej aktivisté například ptají, jestli chce podfinancování škol řešit pouze zavedením školného nebo do rozpočtu vysokých škol přisype i z veřejných peněz. Dobeš se zatím k reformě vysokých škol příliš nevyjadřoval, exministr Ondřej Liška (SZ), který je pod otevřeným dopisem také podepsán, však za své plány reformy sklidil kritiku akademické obce.

Situace je prý kritická

„Situace veřejných vysokých škol začíná být kritická a kvůli vámi prosazovaným rozpočtovým škrtům se dále zhoršuje,“ uvedli aktivisté v dopise pro ministra. Kvůli škrtům přijdou školy v příštím roce o 2,3 miliardy, ztrátu by jim mohlo částečně kompenzovat uvažované zápisné, od roku 2013 pak školné. Zástupci sdružení však chtějí vědět, jak ministr studentům zaručí, že za své peníze dostanou odpovídající kvalitu vzdělávání, a jestli budou nějak posíleny jejich pravomoci, aby mohli kvalitu po škole „vymáhat“.

Dobeš už také avizoval, že by chtěl peníze školám rozdělovat i podle kvality, méně kvalitní instituce by tak mohly zaniknout nebo se sloučit s jinou školou. „Jak chcete konkrétně dosáhnout efektu, že autonomní VŠ se budou samy od sebe rušit a slučovat?,“ ptají se proto aktivisté s tím, že nejasné je i hodnocení kvality škol.

Nejasnosti

Vláda také slíbila podporu těm studijním oborům, které budou napojeny na strategické průmyslové obory. Zástupcům sdružení však není jasné, kdo bude určovat důležitost jednotlivých oborů, obávají se, že do této otázky budou chtít zasahovat lobbisté.

Pod otevřený dopis se kromě Lišky podepsal třeba sociolog ze Sociologického ústavu Akademie věd Jan Sládek nebo historik Pavel Himl z Fakulty humanitních studií UK.

Rozdělení pravomocí

Podle takzvané bílé knihy terciárního vzdělávání, kterou před dvěma lety představil právě Liška, by se měly v budoucnu školy rozvrstvit na vědecké univerzity, vzdělávací instituce a školy orientované prakticky. Školy by také měly být řízeny spíše manažerským způsobem a víc spolupracovat se soukromým sektorem. Pravomoci škol by se v budoucnu měly rozdělit mezi vedení univerzity, univerzitní senát a nově vzniklé správní rady.

Plány ministerstva se však už dříve setkaly s tvrdou kritikou akademické obce, uskutečnilo se i několik demonstrací. Akademikům se nelíbil tržní přístup ke vzdělávání, které podle nich znamená víc než jen lepší uplatnitelnost absolventů na trhu práce.