Aktivisté chtějí před volbami apelovat na voliče, aby nevolili politiky, kteří podporují vyvlastňování a bourání obcí kvůli uhlí a další devastaci severních Čech těžbou. „Jsme tady, abychom voličům jasně řekli, nevolte uhlí," řekl vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Podle aktivistů je absurdní bourat památky nebo domovy lidí jen kvůli těžbě uhlí, právě proto si symbolicky zvolili Národní divadlo. Rovenský zatím neví, jak bude protest policie kvalifikovat, zákon ale podle něj porušen nebyl. 

Řediteli poslali sms

Akce začala za přítomnosti médií v půl osmé ráno. Několik aktivistů se po lešení vyšplhalo na dva ochozy budovy, které jsou pod střechou. „Bojím se, aby nespadli, protože je dům v opravě a ve špatném technickém stavu. My s tím nemáme nic společného," reagoval ředitel ND Jan Burian, jemuž aktivisté poslali sms, až když byli na budově.

Kromě nápisu zobrazovaly portréty pět známých politiků, kteří zrušení územních ekologických limitů těžby uhlí podporují. Jde o Vojtěcha Filipa (KSČM), ministra vnitra v demisi Martina Pecinu (SPOZ), Milana Urbana a Michala Haška (oba ČSSD) a Janu Bobošíkovou (Hlavu vzhůru).

„Jejich vyobrazením mimo jiné klademe i otázku, jestli by chtěli bourat Národní divadlo, kdyby se pod ním našlo uhlí. Máme zato, že by mělo zůstat to, co vláda slíbila počátkem 90. let, že už se žádné památky a žádné obce kvůli uhlí bourat a vystěhovávat nebudou," dodal Rovenský.

Na věc se dívají opačně

Podle Greenpeace, které analyzovalo volební programy a odpovědi jednotlivých politických stran, garantují zachování limitů těžby Strana zelených, TOP 09, Změna, Pirátská strana a Úsvit přímé demokracie. Naopak KSČM, SPOZ, Hlavu vzhůru, Svobodní i LEV 21 prý bourání obcí kvůli těžbě podporují. I zde ale Greenpeace našlo kandidáty, kteří se na věc dívají opačně, než jejich strana, například krajští lídři SPOZ Miloš Kužvart a Ilona Švihlíková. Sociální demokraté podle aktivistů přiznávají, že jednotný názor na problematiku těžby v současnosti nemají.

Pokud by se těžební limity prolomily, přišly by podle aktivistů minimálně dva tisíce lidí v Horním Jiřetíně a Černících o své domovy. Dalších 28 měst a obcí by ztratilo ochranu před rozšiřováním dolů a ohroženo by bylo zdraví až 27 tisíc obyvatel Litvínova.

Proti prolomení limitů v Severočeské hnědouhelné pánvi se na konci září opět postavili také experti z Akademie věd ČR. Územní ekologické limity těžby na tomto území vyhlásila vláda v roce 1991 jako hranice, které chrání zbytky osídlení, památek, přírody, krajiny a obyvatele pánevních okresů tehdejšího Severočeského kra­je.