Praha/Varšava - Bývalý prezident Václav Havel, exministr zahraničí Jiří Dientsbier či filozof Jan Patočka jsou tři ze zhruba dvaceti jmen českých odpůrců komunistické totality, kteří se dostanou do Mezinárodního slovníku disidentů.

Jeho vydání chystá polské historické centrum Karta. V publikace budou biografie čtyř set východoevropských protagonistů boje s komunismem.

"Slovník chceme vydat letos v prosinci. Už nyní jsme ale publikovali na internetu kolem 150 biografií. Zatím jsou údaje v polštině, ale rádi bychom připravili také vydání v angličtině, němčině a ruštině," řekla Aktuálně.cz koordinátorka slovníku Dorota Pazio-Wlazłowska.

Mezi disidenty ve webovém slovníku budou mít největší zastoupení Rusové, jichž je přes padesát. Do českého výběru se dostali jen ti nejvýznamnější. Kromě zmíněných jmen doplňuje českou dvacítku například lídr Plastiků Ivan Magor Jirous.

Čeští badatelé, kteří biografická hesla pro slovník psali, mají v záloze ještě přes přes 100 dalších jmen.

Východoevropský disent. Od Arménie po Ukrajinu

Kromě nich budou ve slovníku také disidenti z Arménie, Běloruska, Estonska, Litvy, Německa, Polska, Rumunska, Slovenska a Ukrajiny.

Výběr disidentů byl podle Doroty Pazio-Wlazłowské předmětem diskuse všech lidí, kteří se na přípravě slovníku podíleli.

"Stejně tak bylo výsledkem diskuse i období, které budeme sledovat. Protože odpor proti komunismu začal v různých státech různě, vzali jsme za výchozí až rok 1956, kdy proběhly velké demonstrace v Polsku, Německu i Maďarsku," doplnila Dorota Pazio-Wlazłowska.

Český slovník? Zatím chybí peníze

Česká hesla připravoval do slovníku politolog Luboš Veselý. "Plánujeme, že by mohl vyjít podobný slovník, jaký připravují Poláci, ale omezený jenom na české a slovenské disidenty. Za dvou třetin už máme hesla připravená, ale v současné době chybí jednak finance a jednak i trochu čas," řekl Aktuálně.cz.

Žádná česká instituce podle něj v současnosti nechce projekt podpořit. 

Polské vydání slovníku naproti tomu financuje polské ministerstvo kultury a národního dědictví.

Polské centrum Karta vzniklo už v roce 1982. Na jeho počátku stál opoziční časopis, který se později zaměřil hlavně na shromažďování informací o komunistických zločinech. V roce 1995 tak díky tomu mohl vydat první svazek "Indexu pronásledovaných" - seznamu Poláků, kteří byli perzekvováni v Sovětském svazu.

Dnes má jejich databáze přes 130 000 jmen.

Kromě toho Karta vystavuje na internetu také slovník lidí, kteří byli v Polsku politicky pronásledovaní v 80. letech. V jednoduchém vyhledávači se může každý podívat, jak dlouho si poseděl ve vězení například Adam Michnik.