Praha - Tato nevládní organizace upozorňuje, že důsledkem české praxe, kvůli které jsme na prvním místě z EU v počtu odebraných dětí z rodin do dětských domovů, stát ročně přichází o miliardy korun.

Počet odebíraných dětí za poslední tři roky neustále stoupá. Zatímco v roce 2003 bylo odebráno téměř 7 tisíc dětí, v roce 2005 to bylo už více jak osm tisíc.

"Náš stát díky udržování tohoto systému porušuje práva dětí, za což nás opakovaně oprávněně kritizují mezinárodní instituce," uvádí se ve zprávě Ligy lidských práv.

Promarněných 10 miliard 

Ve své analýze porovnávali náklady na péči v dětském domově a v pěstounské rodině.

"Zatímco dítě v dětském domově představuje náklady v průměru 280 tisíc ročně," říká Petr Bittner z Ligy. "Dítě svěřené do péče pěstounů vyžaduje od státu ve formě dávek průměrně pouze 67 tisíc za rok."

Kvalifikovaný odhad průměrných nákladů na jedno dítě ve všech typech ústavů dosahuje dokonce 550 000 Kč ročně. Podle zjištěných informací Liga odhaduje, že stát ročně za ústavní péči o děti zaplatí více než 10 miliard korun.

Sada doporučení

Na základě těchto údajů Liga navrhuje několik doporučení, která by měla vést ke snížění počtu dětí v ústavní péči a tudíž i snížení výdajů státní kasy.

V první řadě navrhuje zvýšit počet sociálních pracovníků, kteří by se měli soustředili především na terénní sociální práci. A byli by ohodnocování za to, zda se jim daří pomáhat rodinám, aby děti nemusely být odebírány.

Jedno ze zásadních doporučení představuje také návrh, aby se obce s rozšířenou působností, které podávají návrh na umístění dítěte do ústavní výchovy, finančně podílely na nákladech spojených s pobytem dítěte v zařízení.

"Tato změna by například při 50 % podílu obce představovala roční náklady 5 miliard korun přenesené do rozpočtu obcí," uvádí se v analýze. "To by ve výsledku motivovalo obce, aby řešily problém selhávající nebo nevyhovující péče v rodině alternativním způsobem, například sanací biologické rodiny nebo aktivním vyhledáváním rodiny náhradní."

Z pěstounů profesionálové

V případech, kdy už je dítě odebráno, doporučuje Liga, aby dítě bylo umístěno v pěstounských rodinách. Zároveň však upozorňuje, že pěstouni v Česku nemají dostatečnou podporu ani vzdělání.

"Dělají to většinou lidé z nadšení a touhy pomáhat," říká Petr Bittner z Ligy lidských práv. "Chybí jim profesionalita a podpora odborníků. Proto řada pěstounských rodin selhává a děti se vrací zpět do dětských domovů."

Pěstounských rodin je sice v Česku přes 4 tisíce, většina však odmítá přijímat problematické děti či děti s postižením. Podle Ligy je to právě kvůli nedostatku školení a odborné pomoci ze strany státu.

Liga také apeluje na sjednocení této problematiky pod jeden resort. Nyní je roztříštěna mezi školství, zdravotnictví a sociální věci. Vyzývá také k zastavení veškerých investic do ústavních zařízení. Za poslední tři roky totiž vzniklo v Česku na 47 nových dětských domovů.

Už žádné investice

"Zcela souhlasím s tím, že by už další investice do zvyšování kapacit dětských domovů neměly jít," říká šéfka odboru rodinné politiky Kristýna Kotalová. "Ale to spadá pod rozhodování ministerstva školství."

V tom je podle Kotalové zakopaný pes. Dokud nebude problematika sjednocena, nelze vytvořit funkční koncepci.

Ministerstvo práce a sociálních věcí proto nyní usiluje o sjednocení pod jeden resort. Za roztříštěnost systému jsme už od roku 2002 pravidelně kritizováni OSN.