Chomutov - Když nezávislý lékař Petr Skála vyhrál loni na podzim senátní volby s největším počtem hlasů v zemi, nikdo nemohl uvěřit. Když už po třech měsících musel pro nemoc post opustit, bylo to stejně neuvěřitelné.

Nová jména ovšem nijak nerozhýbala voliče.

V první den doplňovacích voleb přišla hlasovat méně než desetina oprávněných voličů. Agentura ČTK s odvoláním na volební komisaře uvedla, že je to nejméně od roku 1989.

"Jako zapisovatelka volební komise působím od převratu v roce 1989. Tak ostentativní nezájem o volby jsem ale ještě nezažila. Lidé jsou nejspíš znechucení. K urnám chodí stále častěji a nejspíš mají pocit, že jim to není nijak platné," řekla například členka komise ve volební místnosti v obci Perštejn.

Ostatně - ze statistik vyplývá, že při volbách, kdy se pouze nahrazuje jeden senátor, bývá účast velmi nízká. Například před čtyřmi lety přišlo k rozhodujícímu kolu doplňujících voleb v Brně jen 10,3 procenta voličů.

Proti ambicím kandidátů hraje i fakt, že ať už hlasování dopadne jakkoli, volby nezamíchají rozložením sil v Senátu.

Tam má většinu ODS s 41 senátory. Zisk dalšího mandátu by její vliv jen posílil, stejně jako frakci sociální demokracie, který čítá 12 zástupců nebo jedenáctičlenný klub lidovců.

Ani kdyby volby vyhrál zástupce KSČM, strana nebude moci vytvořit klub, v Senátu má totiž pouze dva zástupce. Na klub je potřeba nejméně pět senátorů.

Skála byl členem klubu nezávislých senátorů KOD.

Jeho nástupce nebude podle zákona zvolen na celých šest let, jeho mandát bude o pět a půl měsíce kratší. V doplňovacích volbách je senátor volen pouze na zbytek volebního období, které patřilo jeho předchůdci.

Loni na podzim přišla na Chomutovsku o senátorovi rozhodovat v prvním kole třetina voličů, finále mezi Skálou a tehdejší kandidátkou ODS se zúčastnila necelá pětina voličů.