Dnešní konferenci Věda a budoucnost Evropy připravil projekt na podporu vědecké a technické inteligence Česká hlava společně s Vysokou školou ekonomickou v Praze. Zastavil se na ní premiér Mirek Topolánek a účastnili se jí vědci, zástupci vysokých škol a také představitelé průmyslu.

Korejské firmy nepodporují fotbal, ale vědu

Shoda panovala v tom, že pokud se má hospodářství Evropy rozvíjet, musí to být založeno na využití vědy a špičkových technologií. Asijské země zvládnou méně složité výroby levněji a svou nízkou cenou evropské továrny snadno převálcují.

Stejně tak ani nikdo nepochybuje o tom, že Evropa ve vědeckém poznání zaostává za Spojenými státy a za Japonskem. A brzy možná nejen za nimi.

"Vrátil jsem se právě z Jižní Koreje a vidím, že nás čekají těžké chvíle," řekl předseda Akademie věd Václav Pačes. "V Koreji nám roste silná konkurence. Dávají tam obrovské peníze do vědy. A to nejen ze státních prostředků, ale hlavně tam do vědy investují velké firmy. Nepodporují fotbal nebo hokej, podporují vědu, staví univerzitám nové budovy, kupují jim nové přístroje."

Dobře vynaložené peníze?

Varovnými prognózami ovšem shoda skončila.

Premiér Topolánek zdůraznil, že vláda dává na vědu stále víc peněz. Na rok 2008 kabinet navrhuje, aby to bylo téměř 23 miliard, v roce 2009 skoro 25 miliard a roku 2010 téměř 27 miliard korun. Za to ovšem vláda chce, aby se tyto prostředky využily pro špičkový výzkum.

"Ve vědě ovšem nenacházíme takový tlak jako v soukromé sféře," diplomaticky vyjádřil generální ředitel Siemensu ČR Pavel Kafka přesvědčení mnoha zástupců firem, že si vědci spokojeně bádají nad tím, co zajímá jenom je, aniž by se starali o potřeby průmyslu.

"Možná by České republice neuškodila větší specializace na obory, v nichž může uspět, namísto stavu, kdy každý dělá všechno," navrhl Francois Vleugels, generální ředitel Unipetrolu.

Špičkové, ale ojedinělé výsledky

"Nejsem příznivcem vnějšího stanovování priorit v tom, co se má vybádat," namítal předseda Akademie věd Pačes. Připomněl práci Antonína Holého. Tento biochemik je dnes zřejmě nejslavnějším českým vědcem, proslulým díky svým lékům proti virům. Jsou výsledkem třiceti let základního výzkumu složení nukleových kyselin. "Právě takovýto základní výzkum přináší největší přínos, a to třeba v nečekaných oborech, ale obvykle až po dlouhé době," konstatoval profesor Pačes.

"Nikdo nebude zpochybňovat práci profesora Holého, všichni o ní vědí a mluví. Možná právě proto, že to je jeden z mála špičkových výsledků české vědy," kontroval Martin Jahn, dříve místopředseda vlády zodpovědný mimo jiné za vědu, nyní člen představenstva automobilky Škoda.

Podle něj rozvoj vědy potřebuje projekty společně financované z veřejných a soukromých prostředků, protože soukromé firmy si už pohlídají, aby jejich penízy byly vynaloženy efektivně. Martin Jahn z dnešní pozice představitele velké společnosti ocenil jako motivační nástroj daňovou úlevu, kterou ještě ve vládě prosadil, a to odečet výdajů na výzkum a vývoj od základu daně z příjmu.

"Spolupracuji s malými firmami, a pro ně je tato úleva na nic," namítl profesor Vladimír Mařík z ČVUT. "Od nich jenom slyším, že když se pokusí uplatnit odpočty za vědu, hned na ně přijdou daňoví kontroloři a nakonec jim je neuznají. Takže zákon je dobrý, ale ještě by se měl v praxi naplnit."

Nejistota zůstává

Po kultivované a zdvořilé výměně názorů se účastníci konference zase přátelsky rozešli. Není příliš pravděpodobné, že by kdokoli z nich zaslechl na konferenci jakýkoli nový názor, který ještě neznal.

Shrnuto: Evropa a tím spíše Česko zaostávají za Spojenými státy, Japonskem i některými dalšími zeměmi. Jestli a jak vlastně se starý kontinent a jeho česká součást ze zpoždění vymaní, ovšem vůbec není jisté.