Brno -  Nejvyšší správní soud potvrdil verdikt, který může zkomplikovat navrácení někdejšího majetku Řádu německých rytířů.

Nástupnická organizace Řádu - Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě chce získat zpět rozsáhlý majetek řádu na Moravě, do něhož zahrnuje i hrad Bouzov.

Šlo o to, že v roce 1948 tehdejší Nejvyšší správní soud zrušil jako nezákonná a neodůvodněná rozhodnutí, jimiž se majetek Řádu německých rytířů převáděl do státních rukou. Verdikty však nebyly kvůli nastupujícímu komunistickému režimu nikdy řádu ani úřadům či ministerstvu zemědělství doručeny.

Kvůli vydání někdejšího majetku se proto Česká provincie domáhala toho, aby jí byl po devětapadesáti letech klíčový rozsudek doručen. Soudy však její žalobu na doručení verdiktu zamítly. Nejprve Krajský soud v Ostravě a nyní i Nejvyšší správní soud.

Klíč k majetku?

Proč je vlastně 59 let starý verdikt soudu tak důležitý?

Řád německých rytířů totiž nepřišel o majetky na základě Benešových dekretů až po válce, ale už před druhou světovou válkou, kdy mu je zabavili nacisté. Samotný řád byl už tehdy rozpuštěn.

Po válce majetek zabral na základě rozhodnutí ministerstva zemědělství ovládaného komunisty stát, řád se ale začal o majetek soudit. A právě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu celý spor zvrátilo ve prospěch řádu.

Podle zástupců řádu jde v celém sporu o nejdůležitější dokument.

Co bylo, není teď 

Dnešní soudci však zhodnotili situaci tak, že verdikt nelze doručit, protože Nejvyšší správní soud, jak fungoval v roce 1948, zanikl na počátku padesátých let a nynější správní soud není jeho nástupcem. "Nejvyšší správní soud novodobé České republiky nepřevzal žádný z jeho spisů," uvedl senát po vedením Ludmily Valentové.

Řád neuspěl s argumentací, podle které byla nedoručením starého verdiktu porušena Všeobecná deklarace lidských práv OSN, kde se říká, že všichni jsou si před zákonem rovni a mají právo na stejnou ochranu.

Soud také odmítl stížnost zástupců Řádu, že byla ignorována rezoluce Rady Evropy z roku 1996, která vyzvala bývalé komunistické země k dodržování zásad právního státu při přechodu k demokratickému režimu.

Soud tak sice potvrdil, že komunistický režim v letech 1948 až 1989 působil újmu v téměř všech oblastech života, nejde však napravit všechny.  "Je jen velmi obtížné si představit, že nástupnický stát - Česká republika - by mohl veškeré tyto újmy odčinit, tím spíše v podobě nároků vznášených jako právo na doručení rozhodnutí již neexistujícího orgánu," uvedli soudci.

A dodali, že je pouze na vůli státu, jestli bude chtít řešit důsledky zániku Nejvyššího správního soudu

Spor o Bouzov neskončil

Nedoručený starý verdikt byl také důležitou součástí argumentace například u soudu o hrad Bouzov.

"Za šedesát let nebyly státní orgány schopny doručit usnesení Nejvyššího správního soudu. Na to stále čekáme. A v tom je podle nás podstata sporu," řekl při jednom ze soudních jednání sekretář řádu Robert Rác.

Ve sporu o Bouzov přitom právě loni po osmi letech padl u Okresního soudu první verdikt. Podle soudu má jedna z nejvýznamnějších tuzemských památek zůstat v rukou státu.

Soudkyně Hana Šimková totiž rozhodla, že Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě není právním nástupcem Řádu německých rytířů a hrad tak nemá nárok.

Zástupci řádu se ale proti rozhodnutí odvolali a potvrdili, že jsou rozhodnutí bránit se až u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Kromě hradu Bouzov jsou ve hře i další významné majetky (například další hrad Sovinec nebo státní lázně v Karlově Studánce).