Nejvyšší soud tak rozhodl v konkrétním případě Antonína Malíka, který se v takové situaci ocitl a zažaloval ministerstvo vnitra. Jde o první případ, kdy soud posuzoval,zda se stát musí za seznamy StB omlouvat, případně za ně vyplácet odškodné.

Výsledek tohoto soudního sporu je proto důležitý i pro další podobné případy.

Újma za 300 000

Antotnín Malík se soudí s ministerstvem vnitra o odškodnění a omluvu od roku 2003.

Jeho jméno bylo zveřejněnov internetové i tištěné verzi spolupracovníků Státní bezpečnosti. Už v polovině devadesátých let přitom soudy rozhodly, žebyl evidován neoprávněně.

Malík proto chtěl, abyministerstvo nesmělopoužívat jeho jméno v seznamech, požadovaltaké omluvu ministerstva ve čtyř celostátních denících a na internetových stránkách úřadu a navíc odškodnétři sta tisíc korun.

neuspěl však u nižších soudních instancí. Městský i Vrchní soud v Prazerozhodly, že omluva je nepřiměřená a ministerstvo vnitra zveřejněním seznamů pouze plnilo povinnost danou mu zákonem.

Nepřiměřený nárok

Vrchní soud sice přiznal, že bylapoškozenaMalíkova práva a že přednost před právem veřejnosti dostat úplné informace má ochrana osobních údajů.

Zákon ale podle soudu neurčuje, zda má vnitro rozlišovat při vydání seznamů, zda jsou v nich lidé oprávněně nebo neoprávněně. I Vrchní soud nároky Malíka proto odmítl jako nepřiměřené.

"Přiměřený není nárok na nemajetnou újmu (vyplacení 300 tisícového odškodnění), byť došlo k neoprávněnému zásahu do práv žalobce (Antonína Malíka). Ministerstvo postupovalo v souladu se zákonem a plnilo zákonem jí uloženou povinnost," rozhodl soud.

Snížili jste moji vážnost

Antonín Malík pak podal dovolání právě k Nejvyššímu soudu."Byla snížena vážnost u jeho spolupracovníků v pracovní komisi Legislativní rady vlády, u čtenářů webových stránek ministerstva i u čtenářů ministerstvem vydané publikace," uvedl Malíkův právní zástupce v dovolání.

Uvedl také, žekdyž ministerstvo zveřejnilo jeho jméno v seznamech, bylo popřenostanoviskosoudů, které rozhodly o jeho neoprávněné evidenci.

Nejvyšší soud dovolání přijal, podle soudů má zásadní právní význam.Rozhodl však také, že požadavky jsou nepřiměřené a že ministerstvo pouze postupovalo v souladu se zákonem.

Herci, podnikatelé, učitelé

Soudy užrozhodovalyo tom, že se lidé se ocitly na seznamech Státní bezpečnosti neoprávněně, v desítkách případů. V části případůtaké rozhodly, že jména lidí musí zmizet z internetové databáze vnitra. V tomto ohledu už Nejvyšší soud jeden důležitý verdikt vydal dříve -rozhodl, ževýmaz jména ze seznamů je zcela v souladu se zákonem.

Spor tak vyhrála herečka Jiřina Bohdalová, děkan brněnské filozofické fakulty Jan Pavlík, předseda dozorčí rady Škoda Auto a šéf Českého svazu ledního hokeje Vratislav Kulhánek nebo herec Jan Skopeček.

Naopak Vrchní soud rozhodl, že v seznamech zůstane herec Jan Kanyza, ten poslal dovolání k Nejvyššímu soudu.