Ústav se má zabývat obdobím v mezi lety 1938 až 1945 a také 1948 až 1989. Původní senátní návrh předpokládal pouze studium komunistického režimu, poslanci ale do návrhu zasáhli a působnost ústavu rozšířili.

Senát nejdříve navrhl vytvořit Ústav paměti národa, který by měl zkvalitnit shromažďování a archivaci dokumentů o komunismu, včetně listin komunistických tajných služeb. Po poslanecké úpravě museli o zákonu hlasovat znovu.

Senátoři ústav chtěli, proto ho raději neměnili

Svého práva začlenit do zákona pozměňující návrhy senátoři nevyužili kvůli obavám o osud zákona ve sněmovně.

"Jestliže tento zákon vrátíme do sněmovny s úpravou, tak pravděpodobnost, že tam bude schválen, je podle mě tak deset procent," vyjádřil v rozpravě před hlasováním svoji obavu šéf lidoveckých senátorů Adolf Jílek. "Vrátit návrh do sněmovny by bylo nebezpečné," přidal se k němu senátor Liška.

Jeho cesta sněmovnou totiž nebyla snadná. Stavěli se proti němu komunisté a někteří sociální demokraté. Spor vedli o jeho nezávislost.

ČSSD: Ústav bude produkovat propagandistické bláboly

Komunisté uváděli, že by jim ústav nevadil, pokud by jeho činnost mohli ovlivňovat prostřednictvím rady, která na instituci bude dohlížet. Požadovali, aby v radě i řídícím výboru byli politici zastoupeni poměrně, podle výsledků parlamentních voleb.

Sociální demokraté odmítají, aby bádání ústavu určovala vládnoucí ODS. "Cokoliv tento ústav vyprodukuje, bude považováno za propagandistický blábol a nebude to mít vědecký smysl," řekl poslanec Stanislav Křeček.

Tradičně bouřlivější diskuse ve sněmovně skončila hromadným demonstrativním odchodem sociálních demokratů z jednacího sálu. "Nechceme s tím mít nic společného," řekl místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek.

Přesto se založení nové badatelské instituce podařilo odhlasovat. Pro hlasovala vládní koalice a dva bývalí sociálnědemokratičtí poslanci Miloš Melčák a Michal Pohanka.