"V lednu bylo u nás pouze sedm mrazivých dnů (stále hovoříme o hodnotách naměřených v pražském Klementinu), kdy minimální teplota klesla pod nulu a dva dny ledové, kdy i maximální teplota zůstala pod nulou. V únoru nebyl ani jeden den, kdy by teplota klesla pod nulu. Podle teplot začalo jaro v Praze už 22.2. a léto 19.5.," řekl v rozhovoru pro MeteoTv Vladimír Vondráček.

Už v dubnu jsme měli tři letní dny s maximální teplotou nad 25 stupňů, v květnu devět letních dnů a tři dny tropické s maximální teplotou nad třicet stupňů Celsia.

V červnu bylo patnáct letních dnů a čtyři tropické. Zima i jaro byly v pražském Klementinu nejteplejší v historii měření.

Co se množství spadlých srážek týče, byla první polovina letošního roku u nás kupodivu normální. "Opravdovou raritou byl duben, který byl druhý nejsušší za asi 130 let," sdělil Vondráček. Čemu se moc nevěnuje pozornost, tak to je sluneční svit. Přesto i po této stránce byla první polovina roku zajímavá. V lednu a v únoru se množství slunečního svitu pohybovalo kolem normálu, ale všechny další měsíce byly nadnormální.

V březnu Slunce svítilo 14 hodin, což je 125 % normálu. Velkou raritou byl opět duben, kdy svítilo 284 hodin (182 % normálu). V květnu to bylo 233 hodin (111 %) a v červnu 225 hodin (114 %). "V součtu svítilo Slunce za první půl rok o 230 hodin více než je obvyklé," dodal Vondráček.