Po stížnostech na regulaci nájemného a problémy s vydáváním majetku zemědělských družstev patří žaloby otců nejčastější podněty, které musí z Česka Evropský soud pro lidská práva řešit. Ve Štrasburku jsou nyní desítky žalob otců.

A od poloviny loňského roku už štrasburský soud v několika případech rozhodl o tom, že české úřady a soudy porušují práva na respektování soukromého a rodinného života.

Půl milionu za diskriminaci

Půl milionu soudci například přiznali Jiřímu Koudelkovi, který se od roku 1993 soudil o možnost vídat svou dceru. Jde o nejvyšší odškodnění, které zatím český stát za porušení tohoto práva zaplatí.

Podle Luboše Patery ze sdružení Spravedlnost dětem ale ani odsuzující rozhodnutí štrasburského soudu zatím přístup českých úřadů a soudů k otcům nezměnily, proto podávají další vlnu žalob.

"Je to neochota a neschopnost českých soudů a dalších úřadů zajistit otcům nezletilých dětí základní lidská práva na výchovu svých dětí a uchování rodinných vztahů s dětmi i po rozvodu a rozchodu rodičů," uvedl Patera.

Do Štrasburku tak zamíří stížnost otce sedmileté dcera, jejíž matka trpí duševní poruchou. Dívku soud svěřil do výchovy osmdesátilété babičce.

Evropský soud bude také řešit stížnost otce dvou dcer, který se marně sněží se svými dětmi stýkat. Nedaří se mu i přesto, že matka už od soudů dostala pokutu za to, že otci styk s dcerami neumožňuje.

Proč ona a já ne?

A další stížnost otce na diskriminaci míří na to, že soud přes tejné podmínky otce i matky pro výchovu neumožnil střídavou péči o dva syny a styk otce s dětmi omezil jenom ne minimální dobu.

Kromě štrasburského soudu se už čeští otcové obrátili se svou stížností také český Nejvyšší soud a Rada Evropy.

V roce 2006 se při rozvodech rozhodovalo o dalším osudu 31 573 dětí. Přes 28 tisíc jich byl svěřeno matkám, 1 818 otcům a jen 679 do střídavé péče.

A politici už přiznávají, že situace v Česku není zdaleka ideální.

"Musím dát za pravdu celé řadě otců, že v přidělování dětí po rozvodu dnes panuje diskriminace. Střídavá péče jako řešení je z evropského hlediska velmi moderní. Nicméně je třeba najít nějaký model, který by vyhovoval prostředí v Česku," řekla ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková.