Majetky, které jim komunistických režim zabavil, získali často přednostně členové komunistické strany. Emigrantni pak tvrdí, že polistopadové zákony jim diskriminačně znemožnily vyžádat domy a další nemovitosti nazpátek.

Diskriminující občanství

V zákoně o mimosoudních rehabilitacích je totiž vydání majetku podmíněno českým (respektive československým) občanstvím. A o to přišli automaticky všichni, kteří získali například občanství Spojených států.

Výbor OSN už ve své výroční zprávě - zveřejněné na konci července - vyzval Českou republiku, aby lidem, kteří uprchli z komunistického Československa a přijali občanství jiné země, vyšla vstříc. A to i na základě těchto stížností.

"Naléhavě vyzýváme k navrácení majetku nebo odškodnění," uvedl v závěrečném stanovisku tým výboru složený z osmnácti expertů.

Krajanské spolky evidují případy, kdy nebyl majetek vrácen. "Máme asi 150 případů domů, které nebyly vráceny jejich majitelům. Všechno se ve velkém měřítku děje zvlášť tam, kde majitel ztratil československé občanství," uvedl Jan Sammer, který žije v Torontu. Zastupuje Českou koordinační kancelář se zhruba pěti sty členy; kancelář nadto spolupracuje s 34 krajanskými spolky po celém světě.

Kanceláře eviduje také případy, kdy sice emigranti domy zpět získali, ale dodnes je nemohou užívat. Lidé, kteří v nich žijí, jim navíc neplatí nájemné.

Hromadné projednání

Předseda Hnutí na obranu majitelů realit Girolamo Giormani potvrdil, že do Ženevy, kde Výbor pro lidská práva OSN sídlí, stále přichází žádosti neúspěšných restituentů.

"Tuto situaci bude výbor řešit hromadně - snad ještě letos," tvrdí Česká koordinační kancelář.

Emigranti, kteří se usadili ve Spojených státech, našli zastání také u části politiků. "Je diskriminační, nemravné a v demokratickém světě nemyslitelné, aby byly právní nároky uznány pouze některým z obětí komunistické totality," uvedl například senátor Martin Mejstřík.

Evropský soud žalobu zamítl

 

Výbor pro lidská práva OSN je vedle Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku další mezinárodní institucí, kam si Češi mohou stěžovat na postup tuzemských úřadů a soudů.

Na rozdíl od Evropského soudu pro lidská však rozhodnutí výboru nemá povahu soudních verdiktů. Nelze tedy jejich pomocí získat finanční odškodnění - jsou pouze doporučením.

Pokud výbor zjistí porušení některého článku paktů OSN o občanských a politických právech, rasové diskriminaci nebo mučení a krutém zacházení, doporučí odstranění nedostatků.

Štrasburku už podobnou stížnost na diskriminaci od emigrantů řešil.

Projednával stížnost manželů Josepha a Libuse Polackových a Petra a Evy Gratzingerových. Ti byli po emigraci do Spojených států odsouzeni za opuštění republiky a jejich majetek byl zabaven. Majetek zpátky nedostali s tím, že nemají české občanství a nesplňují tak podmínky pro jeho vydání.

Evropský soud však stížnost na to, že podmínka státního občanství pro získání majetku je diskriminační, zamítl.