Změna názoru

Oč šlo? Úřad městské části v Praze 7 zrušil údaje o trvalém pobytu ženy, která bydlela v domě družstva. Magistrát krok městské části zušil, družstvo nesouhlasilo a podalo žalobu kMěstskému soudu v Praze. Městský soud jiodmítl.

Nejvyšší správní soud řekl, žeprávo na zvolení místa trvalého pobytu je podle zákona o evidenci obyvatel veřejným subjektivním právem, proti jehož porušení (rozhodnutím správního orgánu) se občan může bránit před správním soudem.

Právo na soudní ochranu mají podle NSS jak lidé, kteří požadují změnu místa pobytu a příslušný úřad jim nevyhoví, tak majitelé nemovitostí, kteří se domáhají zrušení trvalého pobytu jiných lidí na jejich adrese.

Podle NSS občan, který požaduje změnu místa pobytu, musí mít možnost soudní ochrany v případě, že splnil podmínky pro změnu, případně že odstranil nedostatky či rozpory v předkládaných dokladech, a že negativní rozhodnutí ohlašovny bylo nedůvodné.

Trvalý pobyt je důležité právo

"Stejně tak občan, který se domáhá zrušení trvalého pobytu jiným osobám,musí mít možnost ochrany v případě, že doložil, že pro zrušení pobytu těchto jiných osob byla splněna podmínka zániku užívacího práva k objektu či jeho části, a že nevyhovění jeho návrhu bylo nedůvodné, " citovala s rozhodnutí mluvčí NSS Sylva Dostálová.

Názor NSS je nyní závazný pro všechny soudy.

Nejvyšší správní soud přitom změnil názor, dříve tvrdil, že údaj o místu trvalého pobytu má pouze evidenční význam, a soudy rozhodnutí úředníků proto přezkoumávat nemohou.

Podle zákona o evidenci obyvatel se místem trvalého pobytu rozumí adresa, kterou si člověk zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání.

Může mít jen jednu adresu trvalého pobytu. Na základě údaje například může v místě volit nebo být volen. Z přihlášení k trvalému pobytu podle zákona nevyplývají žádná práva k nemovitosti ani k jejímu vlastníkovi.