K takovému verdiktu dospěliexperti českých finančních domů a investičních společností, když nyní podrobně propočítali dopad reformy, která se měnila až do poslední chvíle před hlasováním.

"Vychází nám, že se trochu zlepší daňový systém, deficit se ale nezmění," říká například David Marek z investiční banky Patria.

Jeho výsledek potvrzuje také Tomáš Sedláček z ČSOB: "Od roku 2010 může být deficito 26 miliard horší než dnes."

Práh citlivosti - 800 korun

 

Pochybnosti pak vznášejí odborníci i nad tím, jak pomůže snížení daní. O tom, žebude motivovat k práci, pochybuje mezi jinými Jan Hartl, který řídí společnost pro výzkum veřejného mínění STEM.

"V našich předchozích výzkumech jsme se dozvěděli, že prahem citlivosti pro rodinné rozpočty je 800 korun měsíčně. Teprve pak si lidé všimnou, že se něco děje. Takového zlepšení se dočkají až zaměstnanci s platem nad 40 nebo 50 tisíc. To znamená, že reforma je zaměřena jen na horní desetinu populace," říká.

"Vůbec nemá cenu hodnotit, jak pomůže snížení daně z příjmu zaměstnancům s nízkými platy," souhlasí Daniel Münich z institutu CERGE-EI.

Reforma může podle něho pracovní trh ovlivnit nejvíc tím, jak snižuje některé sociální dávky.

Reforma "aby to prošlo"

Daňoví experti Marek a Sedláček se shodnou, že reforma zlepší kondici rozpočtu v roce 2008 a částečně i o rok později.

"Kde se daně zvyšují, tam jsou hned vidět výsledky. Rozpočet ale pozná až později, kde se snižují," vysvětluje Sedláček.

Podle Marka rozpočet napřesrok získá až 34 miliard navíc, díky vyšším nepřímým daním a sociálním škrtům. V roce 2009 to bude ještě osm miliard.

Konečný výsledek reformy se uvidí až v roce 2010, případně 2011, až se projeví výpadek u nižší daní z příjmu.

Proti dnešku se deficit zvýší o 4 miliardy, předpovídá Marek. Sedláček ve svých předpovědích očekává bilanci o 10 až 20 miliard horší.

Desetimiliardový rozdíl v předpovědi se dá vysvětlit tím, že Sedláček nepočítá s úsporami státu na nemocenské. Vláda vybere v příštím roce deset miliard navíc, které bude moci rozpustit v jiných kapitolách rozpočtu. Od roku 2009 však začíná platit už dvakrát odložený zákon, podle kterého se sníží sazba nemocenské. Tehdy stát o svůj zisk přijde.

"My předpokládáme, že se platnost zákona ještě odloží," vysvětluje rozdíl Marek.

Efekt tvrdší nemocenské

Podle ekonoma Münicha má smysl reformu hodnotit jen podle toho, jak změní motivaci k práci. Největším zásahem podle něho je zrušení nemocenských dávek v prvních třech dnech pracovní neschopnosti. "Určitě to ovlivní krátkodobou nemocnost."

Těžko však předem říct, jestli se spíše lajdáci přestanou práci vyhýbat, anebo jestli skutečně nemocní budou přecházet lehčí nachlazení. "Nikdo u nás zatím neanalyzoval, jaká je citlivost lidí na změnu nemocenské," upozorňuje Münich.

Důvodem je fakt, že Česká správa sociálního zabezpečení neuvolnila akademikům svá data.

 

Pomalu do Lisabonu

Už menší efekt očekává od opatření, podle kterého se nezaměstnaným po roce snižuje životní minimum (3126 korun měsíčně) na existenční minimum (2020 korun). "Připomíná to razantní zásah, který zažili před třemi lety na Slovensku. Ale vzhledem k tomu, že se netýká rodin, které mají dítě do dvanácti let, nebude to zdaleka tak dramatické."

Zásluhou vícerychlostní mateřské se podle Münicha budou ženy rychleji vracet z mateřské. "Může rozhodnout vidina toho, že získají víc peněz za kratší dobu," vysvětluje.

Daňová sleva 24 840 korun pro pracující důchodce oslabí jejich diskriminaci na pracovním trhu. Stát by však mohl udělat víc, například kdyby je osvobodil z povinnosti platit sociální a zdravotní pojištění.

Zmíněná opatření odpovídají některým doporučením Lisabonské strategie, kterou vypracovala Evropské unie pro zvýšení zaměstnanosti.

Lid vládě nerozumí

"Vláda prokázala, že nechápe symbolický rozměr politiky," hodnotí reformu sociolog Hartl.

Zhruba polovina lidí je podle něho dosud přesvědčena, že reforma je nutná, přitom si pod slovem "reforma" obvykle nepředstavují nic konkrétního. "Právě mezi nimi převládne rozčarování, protože si logicky začnou klást otázku, k čemu to je," předpovídá Hartl.

Reformátoři podle něho udělali základní chybu v tom, že se omezili na složité výpočty a technokratická opatření, které se ani nepokusili veřejnosti vysvětlit na jasných příkladech. Drobné změny v daních tak nikdo ani nebude registrovat.

"Pokud mají daně a sociální systém někoho motivovat, musí to být pro většinu lidí srozumitelné," připomíná sociolog.

Souhlasí s ekonomem Münichem, že lidé budou rozumět snížení nemocenské a zavedení existenčního minima. V tom může být pozitivní výsledek reformy.

Nedostatek odvahy, který při opatrné reformě prokázali koaliční ministři, umožní opozici, aby se zformovala na kritice některých změn . Proto Hartl nečeká, že se vláda pokusí v reformě pokračovat: "Žádné další kroky nebudou."