Šedesát sedm procent škol říká, že pro ně tvorba školních vzdělávacích programů, což je hlavní pilíř reformy, byla přínosem.

Vyplynulo to z rychlého šetření Ústavu pro informace ve vzdělávání. To proběhlo loni v červnu a ze 4000 oslovených škol odpovědělo téměř padesát pět procent.

Právě zrušení osnov a jejich nahrazení programy má školám přinést větší volnost ve výuce a dětem méně biflování. Děti by se naopak měly naučit učit, komunikovat, vyhledávat informace a umět je prezentovat.

Od září se podle programů začnou učit děti na prvním stupni základních škol.

Ministryně Kuchtová má z výsledků šetřeníradost, ale tvrdí, že skutečnou připravenost škol ukáže až praxe.

"Domníváme se, že reformu bere za svou mnoho učitelů. Podle našich odhadů ale skutečně připravena je jen necelá polovina škol. Vše ukážepraxe. Pak bude vidět, jestli Školní vzdělávací programy vznikly jen formálně, nebo podle něj školy skutečně hodlají pracovat," řekla Kuchtová.

Podle ní ale o zájmu svědčí například fakt, že na metodický internetový portál pro školy a učitele o reformě se denně přihlásí 1200 uživatelů z různých adres.

Vnímání reforem se mezi školami liší. Velké školy se stovkami žáků je považují za přínosnější a neměly takový problém s jejich naplněním jako malé školy.

85 procent velkých škol tvrdí, že vlastní vzdělávací program jejich školu i výuku zlepší, u malých škol je o tom přesvědčeno jen 57 procent.

"Většina škol hodnotila pozitivní přínos Školních vtdělávacích programů, a to zvláště v tom, že vedou k přemýšlení o obsahu výuky, týmové spolupráci a lepší komunikaci mezi učiteli. Tento přínos se týká především větších škol, kde působí také více učitelů; na malých školách je spolupráce, komunikace a přemýšlení o obsahu výuky samozřejmější," uvádímluvčí Úřadu pro informace ve vzdělání Jitka Pilbauerová.

Podle krajů vidí jsou pak se školními vzdělávacími programy nejvíce spokojeni v Moravskoslezském kraji a v Praze.