Alarmující zpráva: Polovina Romů v Česku žije v sociálním vyloučení

Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok, s níž se ve středu seznámí vláda. Situace se ve srovnání s údaji ze zpráv z předchozích let nezměnila, stav se tak nezlepšuje ani v době ekonomického růstu.

„Zhruba polovinu Romů v ČR představují ti, kteří jsou integrováni do společnosti. Druhou polovinu pak představují sociálně vyloučení nebo sociálním vyloučením ohrožení. Jsou marginalizováni a vytěsňováni na okraj společnosti,“ uvádí zpráva.

Podle ní mají Romové kvůli nízkým příjmům i častému zadlužení ztížený a omezený přístup k běžnému bydlení a celé rodiny se sestěhovávají do ubytoven či domů na periferiích, které se pak mění na ghetta. Počet chudinských domů, ulic a čtvrtí mezi lety 2006 až 2014 zdvojnásobil. Zvedl se ze tří stovek na 600. Přibylo i lidí, kteří v těchto lokalitách bydlí. Místo 80 tisíc jich bylo asi 115 tisíc.

Den Ivana Hoffmana: Vyloučení Romové

Podle dokumentu polovinu romské menšiny v Česku tvoří inteligence a střední třída. Řada jejich příslušníků se i přes vyšší vzdělání, úspěch v práci, dostatečné příjmy a nezadluženost setkává s nesnášenlivostí a diskriminací jen kvůli svému romskému původu, uvedli autoři zprávy.

Postoj k Romům se nemění

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že se postoj k Romům v Česku nemění. Léta byli nejméně oblíbenou minoritou. Nesympatičtí jsou třem čtvrtinám obyvatel, další pětině jsou jedno a sympatie cítí zbytek. „Od roku 2013 nedošlo k signifikantní změně vnímání romské menšiny, hodnoty jsou víceméně stejné,“ uvádí zpráva. 

Téměř polovina Rusů neví nic o invazi do Československa v roce 1968

Státní rozpočet vydal loni přímo na integraci Romů 70,44 milionu korun, tedy o 1,28 milionu víc než v předchozím roce. Peníze putovaly třeba do podpory romských koordinátorů či do školních stipendií. Od roku 2013 částka postupně roste.