Ze všech stran se nyní ozývají varovné hlasy, že ekonomika zpomaluje a téměř za rohem je krize. Jak na tom jsme?
Byla jsem v lednu mezi prvními, kdo uvedl, že ekonomika brzdí a tyto signály jsem vysílala už loni. Proto jsem nabádala vládní kolegy, aby se chovali hospodárně a začala jsem řešit tzv. černé duše čili neobsazená ministerská místa. Díky systému, který jsem nastavila, jsme ušetřili 3,4 miliardy korun.
Přesto tvrdím, že česká ekonomika je stále ve skvělé kondici. Zpřesněná makroekonomická predikce hovoří o růstu 2,4 procenta, což je sice zpomalení, ale jde o vrácení k dlouhodobému průměru.
Tento růst by mohl vydržet do konce volebního období?
Nemám věšteckou kouli, ale podle mého odhadu by plus minus mohl oscilovat kolem této hodnoty. Jako ministryně financí mám ovšem i roli stabilizátora ekonomiky, a proto musím zohledňovat celou řadu faktorů včetně těch vnějších.
Proto jste vyzvala ostatní ministry, aby ve svých resortech ušetřili deset procent na provozních výdajích?
Zcela férově jsem své kolegy letos v lednu vyzvala k debatě o rozpočtu na rok 2020 a dala jim najevo, že musejí ve svých kapitolách ušetřit.
Poslechli vás?
Začala jsem resorty spravovanými hnutím ANO a musím říct, že tam jsme se dohodli. Jednání s kolegy z ČSSD ještě probíhají. Prostor k úsporám vidím jednak v krácení provozních výdajů o deset procent, jednak ve snížení počtu státních zaměstnanců, což se nedotkne učitelů, nepedagogů, ozbrojených složek, ale jen úředníků.
Na ministerstvu financí skončí deset procent zaměstnanců, avšak týká se to hlavně centrály, obavy z rušení územních pracovišť finanční správy nejsou na místě. V tomto duchu očekávám vstřícnou spolupráci od svých vládních kolegů, ale přikazovat jim nic nemohu ani nechci, neboť neznám detailní potřeby jejich resortů.
No a poslední věcí je revize sociálních dávek, kde by v roce 2020 výdaje měly činit 660 miliard, což je obrovské číslo, byť velkou část z něj dělají důchody. Co ale udělat můžeme a lidé to po nás žádají je legislativně zastavit různé šmejdy v oblasti obchodu s chudobou a bydlením.
Nenašla by se nějaká miliarda i v různých slevách na dani? Třeba odpočet na nepracující manželku leckdy uplatňují bohatí podnikatelé, nebo na dítě ho požadují oba rodiče, ačkoliv nárok má jen jeden.
Od koaličního partnera občas slýchám, že bychom se měli bavit o revizi daňových výjimek a slevách, čemuž se nebráním. Až to dají na stůl, můžeme diskutovat, i když to nelze vytrhnout z celého balíku výjimek, jichž jsou za 25 let desítky.
Ne ze všech mám radost, ale je třeba říct, že mnohé z nich mají sociální dopady, sleva na dítě se třeba v minulém období zvedala několikrát. Dnes ji máme největší v Evropě a vnímáme to jako významné prorodinné opatření, pro jehož zrušení bych nikdy ruku nezvedla.
To lze říct i o rodičovském příspěvku, který jste slíbili zvednout na 300 tisíc korun, ale nemůžete se dohodnout, koho se má týkat. Už víte, jak to bude vypadat?
Určitě nebudu živit konflikt, který tady do značné míry rozdmýchávají média. Chci zdůraznit, že naše vláda zvýší rodičovský příspěvek, který byl v roce 2012 stanoven na 220 tisíc, téměř o 40 procent, tedy na 300 tisíc korun. Ve vládním prohlášení a koaliční smlouvě ale není ani slovo o tom, koho by se to zvýšení mělo týkat.
Teď vám výsledek koaličních jednání nesdělím, protože ho neznám, ale moje podmínka zní, že tu částku musíme zasadit do kontextu celého rozpočtu. Pokud by se měla týkat všech dětí do čtyř let k 1. lednu 2020, vyšlo by nás to na 11,2 miliardy korun. Hledáme tedy co nejspravedlivější a zároveň rozpočtově přijatelné řešení.
Tento slib v nějaké podobě dodržíte, ale co bude se snížením daně z příjmu fyzických osob? Premiér Babiš Deníku řekl, že hovoří o minimálně 19 procentech, přičemž ve variantě propojení zrušení superhrubé mzdy a plateb za státní pojištěnce by to bylo až 15 procent.
Ve vládním prohlášení máme závazek zrušit superhrubou mzdu, což by přineslo efektivní snížení daně pro zaměstnance z 20,1 na 19 procent. A také zmenšení solidární přirážky u příjmů nad čtyřnásobek průměrné mzdy na 23 procent. To už obsahoval daňový balíček na letošní rok, ale z něj jsem to nakonec vyňala, protože jsme neměli vládu s důvěrou a ve sněmovně pro to nebyla podpora.
Co se týká zrušení plateb za státní pojištěnce, tak nešlo o žádný finální návrh, ale o úvahu, která se nešťastným způsobem dostala ven a byla zcela vytržena z kontextu. Nyní je to mrtvá věc. Podle mě je to škoda, protože za debatu na odborných úrovních to určitě stálo.
