Syrová jablečná dužnina obsahuje alergizující protein označovaný jako Mal d1, který je téměř totožný s alergizujícím proteinem břízy známým jako Bet v1. Lidé alergičtí na březový pyl tak prudce reagují i na jablka. Symptomy se objevují do pěti až 15 minut po konzumaci čerstvého jablka a zahrnují zduření rtů, mravenčení, svědění jazyka, škrábání v krku, slzení, otoky v obličeji, kýchání a rýmu.

„Experimentovali jsme s různými metodami, například mražením nebo ošetřením vysokým tlakem, tzv. paskalizací. Zjistili jsme, že klíčem k deaktivaci alergenu Mal d1 je právě oxidace. Čerstvou jablečnou šťávu je třeba dostatečně provzdušnit," uvedl vedoucí výzkumného týmu Milan Houška. Lidé si podle něj mohou takovou šťávu připravit doma, například zhruba hodinovým mícháním v kuchyňském robotu.

Tato metoda pomůže většině alergiků, zhruba jeden člověk z dvaceti ale reaguje i na oxidovanou šťávu. „Proto je nutné upozornit pacienty na fakt, že oxidací jablka dochází k výraznému snížení alergenicity, ale nedochází k úplnému vymizení," podotkl Petr Kučera z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Jablečná šťáva při oxidaci hnědne, což nemusí každému vyhovovat. To lze vyřešit přidáním vitamínu C, tedy malého množství kyseliny askorbové, případně smícháním s čerstvou šťávou z jiného druhu ovoce či zeleniny, na kterou není alergik citlivý.