Jak vlastně vznikl váš projekt Pro památky, co vás k němu přivedlo?
Naše organizace podporující památky a kulturu vznikla v roce 2007 na základě mých tehdejších zkušeností, které jsem získal jako úředník zabývající se dotacemi. Chyběl mi tehdy nějaký prostředník, který by nebyl stát ani firma, a který by pomáhal na obě strany. Chtěli jsme zkrátka šířit osvětu v tom, co se pro památky dělá a dělat dá, začali jsme sdílet dobré zkušenosti z praxe. Pro tyto účely jsme začali vydávat časopis a provozovat internetový portál s radami, aby měli lidé přehled, kde mohou žádat o podporu na záchranu památek.

Před deseti lety k tomu přibyl projekt Máme vybráno. Můžete přiblížit, o co jde?
Postupem času jsme zjistili, že vlastně nikdo neví, kolik je u nás veřejných sbírek na památky, nebyl v tom přehled. Nikdo ani neuměl odpovědět, kolik se na tyto účely vybere peněz. Začali jsme to tedy monitorovat. Chtěli jsme tím inspirovat další lidi k tomu, aby se do záchrany památek pustili, aby viděli, že to jde. A také jsme chtěli motivovat veřejnost, protože záchrana památek není jen o dotacích, velmi důležitá je také pomoc lidí. Tak jsme připravili soutěž Máme vybráno. Říkali jsme si, že bude lidi bavit hlasovat o památkách v různých kategoriích.

Herec Jaroslav Plesl v roli průvodce po hradech a zámcích
Památky, které vstávají z popela. Jaroslav Plesl ukáže Skryté skvosty Česka

A baví je to? Přineslo to to, co jste od toho očekávali?
Myslím si, že ano. Čistě statisticky se dá srovnat, že jsme v roce 2012 zmapovali přes sto sbírek, v loňském ročníku už jsme jich přitom měli přihlášených přes tři sta. Také mě těší, že na naše setkání s vyhlášením výsledků chodí řada lidí, kteří jsou dojatí z toho, že si jejich aktivity někdo všiml a že jim sál tleská za to, že něco dělají pro záchranu památek, což převážně dělají nezištně a ve svém volném čase, takže si takovéto odezvy skutečně váží. A další důvod, proč mi to celé dává smysl, je ten, že památky díky tomuto projektu dokážeme zmapovat, psát o nich a představovat je veřejnosti. A to často inspiruje další lidi, aby vyhlásili veřejnou sbírku na záchranu nějaké další památky.

Za deset let jste s tou soutěží ušli velkou cestu. Kolik peněz se už díky tomu podařilo vybrat a kolik památek se tak podařilo podpořit a zachránit?
Za těch deset let jsme evidovali ukončené sbírky v celkové výši 117 milionů korun. Byly to stovky sbírek, na které jsme upozornili. Ročně to je tedy kolem deseti až dvaceti milionů korun. Každý rok v soutěži Máme vybráno hlasují tisíce lidí, což zájem veřejnosti o památky taky zvedá. A když to ještě doplním v řeči čísel, tak za těch deset let evidujeme 527 ukončených sbírek na památky.

Jak vlastně projekt Máme vybráno funguje? Kdo vybírá památky, jež žádají o podporu, a jak lidé mohou přispět na jejich záchranu?
Projekt má tři provázané části. První je soutěž, ve které vyhlašujeme nejúspěšnější sbírky za uplynulý rok. Součástí klání je i cena veřejnosti, kde hlasují lidé, a pak ještě cena naší redakce, kde se my sami díváme na to, jak vyhlašovatel sbírky svou aktivitu prezentuje, jak o ní informuje, jestli je v tom inspirativní. Druhá část je konference o financování památek a diskuze s jejich majiteli v dominikánském klášteře v Praze. A třetí část je časopis – bulletin Máme vybráno, ve kterém vše přehledně shrnujeme a často ještě doplňujeme další informace.

Architekt Adam Gebrian
Adam Gebrian: Pořád něco pozoruju, architekturu se snažím propagovat

Blíží se 11. ročník soutěže. Kdy odstartuje a jak bude probíhat letos?
Začali jsme 1. dubna, kdy na našem webu mamevybrano.cz odstartovalo první kolo soutěže a hlasuje se o památkách v celé republice, abychom zjistili krajské vítěze. Ti budou oznámeni 31. května na už zmíněné konferenci v dominikánském klášteře. A ze 14 krajských finalistů pak budeme od poloviny června až do konce prázdnin dalším hlasováním zase vybírat toho jednoho, tentokrát už celorepublikového vítěze.

Co tito vítězové získají?
Krajští vítězové získají kromě mediální podpory i zmíněný postup do celorepublikového kola. A v něm už pak obdrží i finanční podporu. Bude to minimálně sto tisíc korun, stále však jednáme s partnery, aby to bylo ještě více. Tuto částku nezískává celou jen vítěz soutěže, ale je poměrově rozdělena mezi všechny finalisty podle toho, kolik procent hlasů získají.

S památkami jsou vždy spojeny zajímavé příběhy, ať už samotných objektů, nebo lidí, kteří se o ně starají. Jaký takový příběh vám za těch deset let nejvíce utkvěl v paměti?
Máte pravdu, vždycky mě potěší, když i díky soutěži objevíme něco zajímavého. Úspěšná byla třeba obnova Bezručovy chaty na Lysé hoře v Beskydech, na kterou se podařilo Klubu českých turistů vybrat necelé čtyři miliony korun. Zajímavá je i výroba makety letounu Tomáše Bati, na kterou se vybralo bezmála osm milionů korun. Povedla se záchrana Libušína na Pustevnách, kde se vybralo ve dvou sbírkách přes deset milionů korun. Nebo zmíním další příběh, který je úspěšný, ale až tak moc se o něm neví – jde o návrat zvonů do katedrály v Plzni, s čímž pomohl jeden kavárenský řetězec, jenž dokázal i díky svým zákazníkům vybrat přes čtyři miliony korun. To mi přijde inspirativní, když takto pomůže také soukromá firma.

Národní festival Smetanova Litomyšl se letos vrací k velkému programu a počítá i se zahraničními hosty.
Oprava zámku dala stopku operám. Smetanova Litomyšl ale láká na premiéry

Jaké další méně známé, ale inspirativní sbírky vás ještě zaujaly?
V poslední době jsou to sbírky na záchrany starých kin, na opravu parní lokomotivy nebo na starý zámecký pivovar v Březnici, ze kterého má vzniknout komunitní centrum. Je tam ale i spousta drobnějších věcí – pěkná je třeba oprava barokního statku v Borotíně, kde se koná řada akcí. Nebo třeba v Lounech je sbírka na rekonstrukci veřejného prostranství před divadlem – to je zase úplně jiný typ projektu, ale i tady se dá přispívat formou veřejné sbírky. Zajímavá je také sbírka na podporu českých legionářů, která sice není určena na konkrétní stavbu, ale je důležité, že připomíná odkaz a historii našich legionářů.

Ten výčet je opravu pestrý. A co je vaše osobní srdcovka – které památce byste nejvíce přál, aby „vstala z popela“?
Znám spoustu těch objektů, lidí a příběhů osobně, tak je pro mě takovýto výběr dost ovlivněný… Ale sympatický je mi třeba ten pivovar v Březnici – fandím tomu, aby se ho podařilo zachránit a otevřít veřejnosti. Ale je toho mnohem více, těžko se mi vybírají nějaké jednotlivé projekty. Napadá mě ještě sbírka na obnovu historického kolotoče na Letné, kterou vyhlásilo Národní technické muzeum v Praze. Peníze se podařilo vybrat a rekonstrukce byla zahájena.