Za zanedbání povinné výživy byl poté odsouzen k podmíněnému trestu a 300 hodinám veřejně prospěšných prací. Nicméně peněz se paní Netáhlová a její dvě děti nedočkaly.

„Za svou letitou praxi musím říct, že otcové, kteří neplatí výživné, volí stále rafinovanější metody,“ potvrdila Deníku známý trend soudkyně z Prahy 10 Eva Nikodýmová. Ne každý rodič se přitom odhodlá k podání žaloby, navíc tento právní úkon není zadarmo.

Vlastní návrh předkládá i ČSSD

I tyto důvody vedly poslance Davida Kafku (ODS), Kateřinu Jacques (SZ) a Ludvíka Hovorku (KDU-ČSL) k zpracování návrhu, který by samoživitelkám vyšel vstříc.

Původně chtěli, aby soud mohl ještě před rozhodnutím zjišťovat veškeré údaje o finanční a majetkové situaci neplatícího rodiče. To ale ústavněprávní výbor nedoporučil. Zákonodárci tak tento týden budou hlasovat o předloze, která především prodlužuje promlčecí lhůtu pro případ vymáhání výživného na deset let.

„Návrh také výslovně stanovuje povinnost orgánů sociálněprávní ochrany dětí poskytovat pomoc při uplatňování nároku dítěte na výživné, včetně pomoci při podávání návrhu soudu,“ sdělila Jacques. Pokud rodič, který neplatí alimenty, pobírá dávky sociální pomoci, bude o ně moci přijít. Zůstat by mu mělo jen existenční minimum. „Doufám, že rodičům a hlavně dětem pomůžeme, i když každý zákon se dá ošidit,“ řekl Deníku Kafka.

Poslankyně ČSSD Anna Čurdová, která loni na podzim neuspěla s návrhem na uzákonění státních alimentů, považuje Kafkovu předlohu za bezzubou. „Pro matky v nouzi to nebude žádný posun,“ řekla Deníku. V září proto bude znovu usilovat o přijetí své představy, která by měla aspoň částečně pomoci samoživitelkám. „Inspirovala jsem se na Slovensku, kde mají v zákoně tzv. povinné výživné, které se strhává i z existenčního minima. Pokud se ani takové částky rodič nedomůže, stát mu ji poskytne a po neplatiči ji vymáhá sám,“ prozradila Čurdová část svého záměru.

Alimenty-infografika.