Patří mezi největší jedy na světě. Je škodlivější než kokain, LSD nebo marihuana. A přesto je jeho konzumace nejen přijímaná, ale v mnoha případech dokonce společensky nevyhnutelná.

Alkohol! „Přestože se označuje jako droga, jeho nebezpečnost si málokdo připouští. Nemáme ho spojený s ohrožením života,“ tvrdí psycholog Karel Humhal. Podle něj je to stejné jako s jízdou v autě. Nikdo automobilismus nespojuje se smrtí či obrovským nebezpečím, ale bojíme se létat. „Přitom pravděpodobnost, že se zabijeme v autě, je mnohonásobně vyšší, než že s námi spadne letadlo,“ vysvětlil Deníku Humhal.

Statistiky jeho slova potvrzují. Průměrný Čech vypije ročně 160 litrů piva, 16 litrů vína a 10 litrů tvrdého alkoholu. V žebříčku evropských pijáků jsme obsadili po Portugalcích a Irech třetí místo. V současné době je u nás kolem 300 tisíc alkoholiků, ženy tvoří rovnou třetinu.

Závislých bude víc

„Do vleku alkoholu se bude dostávat stále větší počet lidí a alarmující je, že přibývá alkoholiček,“ uvedl primář oddělení pro léčbu závislostí žen bohnické psychiatrické léčebny Václav Dvořák.

Důvod? Podle Dvořáka bude stále více lidí vystaveno zátěžím, jež nezvládnou. Nejdostupnějším únikem se pro ně stane alkohol. „U žen jejich závislost na alkoholu nebo drogách souvisí s jejich problematickou identifikací s ženskou rolí,“ vysvětluje Dvořák.

Z pijáka se stává alkoholik podle jeho věku za různou dobu. Čím je mladší, tím vzniká závislost dříve. U 15letého je to asi půl roku, u dospělého trvá vznik závislosti zhruba pět let.

„Alkohol ničí protoplazmu, tedy hmotu, jež tvoří každou buňku v těle. Po jeho požití dochází k likvidaci obranných buněk těla a ještě dvanáct hodin nato se vytvářejí shluky červených krvinek, které ucpávají krevní oběh a způsobují, že nedokrvené buňky odumírají. I po mírném požití alkoholu dochází k nenávratnému odumření určitého množství mozkových buněk. Proto také mozek některých alkoholiků dosahuje jen poloviny velikosti mozku zdravého dospělého člověka,“ uvedl lékař Karel Nešpor.

Pití podporuje i nízká spotřební daň

Levný alkohol, to je příčina razantního nárůstu alkoholismu v Česku. „Jsme jediná země, kde je pivo v restauracích levnější než nealkoholické nápoje,“ tvrdí odborník na léčbu této závislosti Karel Nešpor. Za pravdu mu dává i nedávný průzkum Deníku v pražských restauracích. V nadpoloviční většině z nich bylo pivo levnější, dokonce o 50 procent než obyčejná sodovka nebo další nealkoholické nápoje.

Podle studií byli Češi před druhou světovou válkou průměrní pijani. Kupodivu k výraznému nárůstu nedošlo ani v období totality. Boom alkoholismu začal v 90. letech. „Byl ohromný společenský zlom. Přišli o své jistoty, museli se naučit žít jinak. Mnozí existenčnímu tlaku a stresu podlehli a v alkoholu našli berličku,“ vysvětlila důvody socioložka Martina Kačírková.

Své vykonaly i nízké spotřební daně na alkohol, které patří v Evropské unii k jedněm z nejnižších. „Léčba lidí poničených alkoholem stojí stát miliardy ročně, a to by se v jeho ceně určitě mělo odrazit,“ tvrdí Nešpor.

Pomohlo by omezení prodeje?

Podle Nešpora by zdražení alkoholu, omezení jeho prodeje i přísnější pravidla pro reklamu přinesly snížení konzumace. Na druhou stranou se v zemích, kde je prodej alkoholu regulovaný, například Norsku či Švédsku, lidé dostávají k pití oklikou. Prostřednictvím pijáckých plaveb na trajektech a nákupem v okolních zemích.

Odborníci míní, že by vyšší spotřební daň dětem a mladistvým přístup k alkoholu ztížila. Podle statistik se u nás děti poprvé setkávají s alkoholem průměrně v 11 letech, což je nejdříve v Evropské unii. Další šokující údaj zní, že 13% dětí ve věku 13-15 let se opíjí třikrát měsíčně. Věková hranice pro podávání alkoholu je v Česku 18 let. V USA či Japonsku je to 21 let.

PŘEČTETE SI TAKÉ:

Řidiči pijí nealkoholické pivo, přesto bourají více

V Polsku se narodilo díte s 1,2 promilemi alkoholu v krvi