Plomby obsahují jed. V Česku se ale používají dál

„Tyto výplně užíváme 150 let, a známe jejich pozitivní i negativní stránky, ale o bílých plombách nevíme prakticky nic,“ argumentuje prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek.

Upozorňuje, že základem bílých výplní je pryskyřice, která může obsahovat alergizující složky a nehodí se údajně pro všechny zákroky. „Je to především na zvážení lékaře, jaký druh výplně pacient potřebuje a jakou variantu tedy pacientovi nabídne,“ vysvětluje Pekárek.

Špatný je přímo z ordinace

Česká stomatologická komora rovněž považuje za nešťastné používání laciného amalgámu, který je připravován přímo v ordinaci.

„Archaickou přípravou, kdy nepřesně odměřované množství rtuti a amalgamových pilin přímo v ordinaci vzniká nekvalitní výplňový materiál, vystavujeme pacienta největším rizikům,“ říká odborník na amalgám Jiří Zemen.

Podle výpočtů stomatologů platí zdravotní pojišťovny za tento výkon pouhých 170 Kč, což pokrývá pouze 6 minut práce zubního lékaře a průměrných nákladů ordinace. Důsledkem je nedostatek času na provedení výplně, což v kombinaci se zastaralým materiálem vede k nedostatečně kvalitnímu provedení výplně.

Obava panuje i z vysoké pravděpodobnosti vzniku dalších kazů a nízké trvanlivosti výplně.

Stomatologové rovněž upozorňují na to, že velkou zátěží pro zdraví pacienta je i odstraňování starých amalgámových výplní.

Jedině kapslový amalgám

Za ideální zubní výplň považují stomatologové nadstandardní, tedy kapsovaný amalgám, který minimalizuje manipulaci se rtutí. „Tato výplň je východiskem ze situace, protože výrobce garantuje optimální poměr prášku a kovu pro vznik kvalitní slitiny,“ navrhuje Zemen.

Pacienta však tato plomba vyjde na 600 až 1000 korun. Málokterý pacient však ví, že tuto volbu má. „Slyším to poprvé, že mohu po svém lékaři žádat nějaký vylepšený amalgám?“ diví se čtyřicetiletý podnikatel Josef Klika. Zdravotní pojišťovna platí ročně za amalgamové zubní výplně 1,5 milirady korun. Pokud by si plomby začaly lidé platit, pojišťovny by ušetřily peníze na zubní péči o děti a prevenci, poznamenal Pekárek.

Trpí i životní prostředí

Amalgám má negativní dopady nejen na zdraví obyvatelstva, ale i životní prostředí. Ročně vyprodukují zubní ordinace Evropské unie 109 tun odpadu se rtutí. Zhruba 14 tun se ročně dostane do ovzduší z výparů krematorií. V Česku je podle stomatologické komory údajně situace o něco lepší, protože jsou ordinace povinně vybaveny separátory, které rtuť odlučují. Specializované firmy jí pak zpracovávají. Podobně to chodí v dalších 19 zemích Evropy. „Firmám se likvidace ekonomicky vyplatí, protože touto cestou získávají žádané stříbro,“ uvádí Zemen.

Ohroženy ledviny i nervový systém

Největším strašákem amalgámových plomb je přítomnost rtuti, která tvoří 50 procent veškeré slitiny. „I když je rtuť sama o sobě toxická, ve slitině je fyzikálně i chemicky stabilní a proto je amalgám bezpečný pro zubní výplně,“ tvrdí Pekárek. Zároveň připouští, v sobě rtuť nese neurotoxické a nefrotoxická rizika - negativní dopady na ledviny a nervový systém. „Jenže tady se jedná o rtuť v anorganické podobě, která není tak nebezpečná, jako organická rtuť, která je přítomna například v mořských rybách,“ míní Zemen.

Amalgam? Už ne

Přes všechna ujištění, že jsou amalgamové plomby pro pacienta i životní prostředí při kvalitním materiálu v podstatě bez rizika, se od ní odklánějí i stomatologové v Česku.

„Tím, jak u nás vzrůstá počet vzdělaných zubních lékařů, vzrůstá i počet bílých estetických výplní,“ říká stomatolog Jan Pavlečka.

„V případě, že pacient dodržuje základní ústní hygienu, mu vždy nabízím bílé kompozitní výplně,“ souhlasí lékařka Jaroslava Šulková.

Podle ní může rtuť z amalgámových plomb způsobovat bolesti hlavy, alergie, kožní i nádorová onemocnění. „ U citlivějších jedinců může dokonce vyvolat alergii s vážnými zdravotními důsledky,“ obává se ekolog Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika.

ářčáářPodle něj se z amalgamových výplní postupně uvolňuje malé množství rtuti, které trvale zatěžuje lidský organismus. V těle se pak spojuje s jinými toxickými látkami, přijímanými z potravy a vytváří velká rizika.

Odlučovače se používají málo

Zdraví obyvatel není jediné problém, spojovaný s amalgámovými plombami. Norové, kteří amalgam zakázali jako první, považují za neúnosné, kolik rtuti odchází ze zubních ordinací do odpadu. „V rámci zubních laboratoří fungují takzvané odlučovače, kde se ta rtuť lapá a potom se ukládá a zneškodňuje,“ uvedla Jarmila Krebsová z ministerstva životního prostředí.

Ekologové ale varují, že ne všichni odlučovače používají. „I přes ty filtry se do odpadu stále výrazná část rtuti dostává a pak je taky hodně individuální kázeň zdravotníků, aby měli zařízení v pořádku,“ myslí si Petrlík.

Druhým nebezpečným zdrojem pro životní prostředí znamená rtuť při kremaci. Ekologové už dlouho upozorňují, že krematoria jsou hodnocena jako největší producenti rtuti v ovzduší. Ročně tímto způsobem vypustí do ovzduší 14 tun odpadu.

A proč většina českých stomatologů i nadále tak lpí zrovna na amalgámu? „Jsme nejspíš hodně pod vlivem německé školy, která jej vnímá jako nenahraditelný,“ soudí Petrlík.