Překvapil nebo zarazil vás nějaký výsledek z výzkumu?
Zajímavé odpovědi jsme dostali na otázky o spokojenosti se vznikem Československa 
a jeho rozpadem, protože to jsou spojené nádoby. Lidé rozpad státu vnímají daleko kritičtěji než vznik Československa v roce 1918. Výrazný rozdíl byl na Slovensku, skoro tři pětiny Slováků hodnotily vznik Československa kladně, méně než polovina kladně hodnotila jeho rozdělení. Ještě více překvapující bylo tázání se pamětníků, jestli byli na přelomu let 1992 a 1993 pro nebo proti rozdělení, a na jejich aktuální hodnocení. V obou republikách tehdy převládaly postoje proti rozpadu. V Česku jsou dnes hodnocení vyrovnaná, 46 procent pro rozdělení, 44 proti. Na Slovensku došlo k úplnému obratu. Většina Slováků dnes hodnotí, že tento krok byl v pořádku, jen 30 procent je proti.

Čím je způsobeno, že při rozpadu bylo mnoho lidí proti, zatímco dnes s ním spíše souhlasí?
Je to dvacet let od události, takže přijetí situace, možná i otestování, že to takto funguje.

Jak se názory na konec Československa mění podle věku respondentů?
Věk byl klíčový ukazatel ve všech otázkách a v obou zemích. Nejmladší věková skupina od 18 do 30 let je charakteristická tím, že se častěji k této události neumí vyjádřit. Pokud bychom odstranili ty, co zvolili možnost nevím, tak jsou s rozpadem o něco smířlivější. Starší událost hodnotí negativně nebo výrazně kriticky. To platí především pro lidi nad 60 let. Například k otázce o referendu byli šedesátníci a starší opravdu kritičtí.

Názory se s přibývajícím časem od události mění, jak budou vypadat v následujících letech?
Nadále bude přibývat lidí, kteří událost nezažili. Takže se nám určitě bude zvyšovat podíl těch, kteří se k rozpadu nebudou umět vyjádřit. Dá se předpokládat, že budou rozpad Československa vnímat jako historickou událost a ne jako prožitek, zkušenost nebo něco, co se jich týká. Dále výsledky můžou ovlivnit nově vznikající menšiny. V současnosti má naše společnost ke Slovákům vztah, vznikající menšiny Vietnamců nebo Ukrajinců už ale ne.

Takže jsme s rozdělením spíše spokojení, nebo ne?
To, že se to stalo, lidé příliš pozitivně nehodnotí. Došlo ale ke smíření, na Slovensku dokonce k přijetí současného systému. Asi nejvíce negativně lidé hodnotí, že neproběhlo referendum. Takže pozitivně není reflektován ani průběh rozdělení. Na druhou stranu je v obou republikách největší podíl těch, kteří si myslí, že dobré a špatné změny jsou po rozdělení v rovnováze. Dokonce čtvrtina Čechů pak uvádí, že nám to přineslo více dobrého. Zároveň se lidé domnívají, že bychom mezi sebou měli mít lepší vztahy než s okolními sousedními zeměmi.


Oproti roku 2007 stoupl zájem 
o zabývání se příčinami rozdělení o osm procentních bodů, připomínání si rozdělení jako významné události o 12 procent. „Posun nastal u lidí, kteří tehdy volili pravicové strany a s rozdělením neměli žádný problém a nechtěli ho rozebírat. Protože je ale současná situace obecně vnímána hodně kriticky, myšlenkově se vrátili k době, kterou považují za zlatou éru. Je to určitá nostalgie," říká Jan Červenka z CVVM.

close Rozpad Československa zoom_in

KATEŘINA CIBOROVÁ