„Důležité je obecné poselství toho projevu, které mělo spíše spojovat a ukazovat nějaký pozitivní obraz. Zdůrazňoval jednotu Evropské unie. Že je potřeba, aby se Evropa nějakým způsobem nedělila,“ řekl Dostál.

Podle něj byl Juncker vstřícný vůči středoevropským státům tím, že zmínil problém dvojí kvality potravin. Proti té vystupují zejména země visegrádské skupiny, tedy Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko.

„Poměrně mírně byla zmíněna otázka migrace. Byly zdůrazněny spíše aspekty ochrany hranic,“ uvedl dále Dostál. Připomněl, že Juncker vůbec nemluvil o kvótách na rozdělování migrantů mezi země EU. „To je věc, která v projevu nezazněla, a to je také nějaký signál,“ uvedl. Česko patří mezi země, které rozdělování migrantů, na němž se před dvěma lety dohodli ministři vnitra EU, odmítají.

Jedním z nejdůležitějších témat Junckerovy zprávy z pohledu budoucího vývoje unie podle Dostála bylo to, jak se postavil k budoucnosti eurozóny. „Je důležité, že jednoznačně odmítl vytváření nových institucí pro eurozónu, které by stály mimo právní rámec současné EU. Nechce vytvářet nový parlament pro eurozónu. Zároveň zmínil, že by si dovedl představit nějakého ministra pro ekonomiku a finance, ale že by to měl být místopředseda Evropské komise,“ řekl.

Beneš považuje za výzvu Junckerovu vizi voleb do Evropského parlamentu. Podle Junckera jsou ve většině zemí jenom pokračováním politického boje na národní úrovni. Předseda Evropské komise proto chce silnější zapojení evropských politických stran do kampaně nebo nadnárodní složení kandidátních listin.

Beneš se domnívá, že prvním krokem k posílení unijních témat v eurovolbách by mohla být kandidatura eurostran, která dosud není možná. Ve volbách do Evropského parlamentu voliči vybírají pouze z domácích politických stran, které se pak sdružují do parlamentních skupin. „Pokud by se ve všech členských zemích účastnily voleb i evropské politické strany, bylo by to na nich, aby ukázaly, zda umí oslovit voliče,“ uvedl při expertní diskusi k Junckerově projevu. Zároveň vyjádřil pochybnost o tom, že voliči v členských zemích znají nějaké představitele těchto uskupení.