Česká vláda dělá vše pro to, aby smlouvu o umístění amerického raketu v Brdech a podmínkách pobytu vojáků USA na základně podepsala počátkem května. Naopak jednání o deseti raketách v Polsku, které mají fungovat v součinnosti s radarovým zařízením, se komplikují. Poláci totiž jejich rozmístění podmiňují modernizací sil protivzdušné obrany a dodávkou raket středního doletu Patriot. Na to ale Američané zatím nekývli, i když prezident Georgie Bush při setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem souhlasil s mohutnou finanční injekcí do rozvoje polské armády. Hovoří se o 700 milionech dolarů.

Souhlasíte, aby česká vláda jednala s americkou stranou nejen o radaru, ale i o umístění právě obranných raket? Zajímá nás Váš názor.

Hlasujte v naší anketě vpravo od článku a diskutujte pod článkem…

Ministryně Parkanová: Není to na pořadu dne

Poláci ale viditelně nikam nespěchají. Možné vysvětlení jejich vyčkávacího postoje nabídl ve středu polský deník Gazeta Wyborcza. Podle něj američtí vyjednavači údajně zjišťovali, zda by se raketová základna nemohla z Polska přesunout do ČR.

„Nic takového nebylo a není na pořadu dne,“ sdělila k tomu Deníku ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL). Tato diplomatická odpověď však neznamená, že Američané nesondovali terén. Všichni totiž přiznávají, že varianta, kdy by v Česku stál radar bez opory obranných raket, by byla vojenským nesmyslem.

„Radar bez raket by byl dobrý jedině k tomu, aby mohl monitorovat oblasti více vzdálené, jinými prostředky nedosažitelné, a aby tak dokreslil plastickou informaci, kterou Američané nutně potřebují třeba o vývoji obdobné techniky v Rusku,“ uvedl poslanec KSČM Alexandr Černý. Místopředseda sněmovny za ČSSD Lubomír Zaorálek dodává: „Radar by v tom případě byl naprosto nechráněný. Tím by padl hlavní argument, že má jit o ochranu evropských států.“ Významná představitelka demokratů v americkém kongresu Ellen Tauscherová při své loňské podzimní návštěvě Prahy potvrdila, že její strana odmítá oddělení obou prvků protiraketové obrany. „Jsou to spojené nádoby, jedna bez druhé nemá smysl,“ sdělila tehdy.

Dostaneme za rakety letouny Hercules?

Premiér Mirek Topolánek tvrdí, že postavení radaru posílí především bezpečnost ČR a potvrdí naši příslušnost k protiteroristické alianci. Doprovodné efekty podle něj nejsou až tak podstatné. Mezi ně řadil nabídku americké strany na zapojení českých firem do vývoje nových technologií. První náměstek ministryně obrany Martin Barták (ODS) nedávno ale přiznal, že ve hře jsou i vojenské kompenzace. „Především jsme mluvili o modernizaci protivzdušné obrany státu, neboť nám budou dosluhovat staré sovětské komplety. My bychom rádi provozovali dva letouny, jako je C130 známý jako Hercules, a stejně tak jsme hovořili o možnostech satelitního spojení a spolupráci v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení,“ uvedl Barták v Českém rozhlase.

Poslanec Černý soudí, že vše napovídá probíhající tajné diplomacii. „Myslím, že premiér Topolánek už hovořil s prezidentem Busem o možnosti umístění raket v Česku. „Neboť jaký je rozdíl v tom, jestli tady budeme mít jednu vojenskou americkou základnu, na které bude stát radar, nebo dvě – na té druhé budou rakety? A proč by to nemohlo být třeba na Libavé, o níž už se uvažovalo? Zřejmě to tak asi v blízké budoucnosti dopadne. Češi za základny nic nechtějí, všude jinde by za ně Američané museli platit,“ míní Černý.

Topolánek i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (za zelené) ale podobný scénář odmítli.