Odkrytých je dnes pět lokalit, z nichž většina se ukázala jako velmi významných, takže lze předpokládat, že zkoumat se bude na více než původně plánovaných 11 místech, které předběžně nalezl loňský povrchový a letecký průzkum.

Po pravé straně takzvané českobrodské silnice ve směru na Prahu nyní archeologové kopou v zázemí pravěkého rondelu. Z některých jeho částí našli jen zbytky, v minulosti zde podle názoru vedoucí celé akce Radky Šumberové muselo dojít k rapidnímu snížení terénu. Rondel měl čtyři příkopy s branami na všechny čtyři světové strany. Archeologové objevili dva příkopy, jeden byl patrně už v minulosti zničen při stavbě silnice, po posledním, čtvrtém zatím pátrají.

Jedná se o rondel (pravěký kultovní objekt) z doby zhruba 4500 let před naším letopočtem. Neměl s největší pravděpodobností obrannou funkci, jinak by si v něm, logicky, naši předkové nestavěli čtyři brány. Lze předpokládat, že rondely sloužily, mimo jiné, i k pozorování základních událostí v roce, jakými jsou třeba slunovraty či určování nejlepšího období pro sklizeň plodin. Mezi nálezy v jeho okolí byly i pravěké hroby, našly se zde například pohřbené dvě zhruba dvacetileté dívky a malé dítě.

Výzkumníky trápí vedro a přívalové deště

Na opačné straně českobrodské silnice je už průzkum ukončen. Byly zde zachyceny tři příkopy a k tomu ještě jeden „malý“ rondel s průměrem 80 metrů. „Odkryli jsme z něj část, zbytek jsme zjistili geofyzikálními metodami,“ upřesnila Radka Šumberová. Archeologické sondy tu sahají do úctyhodné hloubky takřka 4,5 metru, řez příkopu rondelu je odkrytý v šíři 14 metrů.

Poblíž rybníku Peklo a dál na Štítary je hned několik archeologicky pozitivních ploch. Odborně řečeno jde o polykulturní lokalitu, laicky vysloveno – téměř všechny pravěké kultury tu zanechaly svou stopu. Nejvíc lidé doby bronzové a železné. Našly se půdorysy zemnic ze starší doby laténské, tedy obydlí, jejichž největší část byla zahloubená v zemi, na povrch vyčnívala jen konstrukce střechy. Archeologové objevili i spoustu zásobních jam a dalších objektů. K zajímavostem jistě patří hromadné hroby unětické kultury. Už v té době totiž lidé začínali vytvářet „rodinné hrobky“. Další nálezy odborníci předpokládají i na druhé straně Štítarského údolí. Naopak archeologicky téměř negativní se ukázalo území u silnice na Pašinku.

Pracuje se také za tratí na Ledečko, kde se našlo intenzívně využívané sídliště s hroby. Celkově je nyní záchranný archeologický průzkum prováděn na šesti kilometrech trasy budoucího obchvatu. První etapa by měla být dokončená do poloviny srpna, kdy by mohlo být i stavební povolení na část obchvatu, v dalších úsecích se bude pracovat na podzim i příští rok. Jak doplnila mluvčí Jana Maříková, průzkum na budoucí trase obchvatu Kolína je největší akcí v dějinách Archeologického ústavu Praha.

Vše, co zde archeologové objeví, pečlivě zadokumentují, zakreslí do map a území následně předají investorovi pro jeho stavbu. Vykutaná ornice poputuje na deponii k dalšímu využití.

Co momentálně dohněda opálené a kšiltovkami i ručníky zahalené archeology trápí, jsou vedra a také přívalové deště. Odkryté plochy se zanáší, déšť dokáže archeologům na jejich práci nanést až půlmetrovou vrstvu bahna.