Armáda a záchranáři dosud spolupracovali zejména při ostrých zásazích, společného výcviku by se měli nyní účastnit například armádní záchranáři a letečtí záchranáři horské služby. Cvičení se budou konat přibližně třikrát ročně.

Kromě leteckého výcviku budou armáda a horská služba trénovat společný zásah v terénu. Dále půjde jednou do roka o výcvik při lavinových akcích, řekl novinářům Brožek. Podle náčelníka generálního štábu Vlastimila Picka je nutné, aby armáda a horská služba společná cvičení pořádaly. "Používáme jiné metody a postupy. Máme rozdílné prostředky a vybavení. Je nutné se pro různé mimořádné události a krizové stavy secvičit," řekl novinářům Picek.

Armáda se v poslední době podílela na několika pátráních po pohřešovaných osobách. Bylo to například v Beskydech nebo na Šumavě. "Poslední případ je z minulého měsíce, kdy (vojáci) pomáhali vyprošťovat v nočních hodinách skialpinistu z nepřístupného terénu Černého jezera na Šumavě," dodal Picek.

Podle náměstka ministra pro místní rozvoj Jiřího Vačkáře se připravuje návrh zákona o horské službě, který by parlament mohl schválit ještě letos. Zákon by měl podle něj ukotvit fungování záchranné služby i její spolupráci s armádou. "V horské službě kromě profesionálů pracuje celá řada dobrovolníků, kteří to vykonávají mimo svůj pracovní poměr," uvedl.

Ministerstvo pro místní rozvoj horskou službu zřizuje a financuje. Armáda s horskou službou spolupracuje při ostrých zásazích v rámci integrovaného záchranného systém, který od roku 1994 slouží pro rychlou spolupráci různých institucí v případě závažných havárií nebo dalších mimořádných situací. Základními složkami jsou policie, hasiči nebo zdravotnická záchranná služba. Patří do něj také vyčleněné části ozbrojených sil. Je to například letecká služba, která pomáhá s pátráním a záchranou zraněných a pohřešovaných.