Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Armádní rošáda. Generálové si předávají funkce

Praha – V nejvyšších patrech velení české armády dochází ode dneška k velkým změnám. Někteří generálové odcházejí do struktur NATO, další se 
z Evropy vracejí. Šéf generálního štábu Petr Pavel tak bude mít dva nové zástupce, od září tři. Štáb opouští Aleš Opata 
a Miroslav Žižka.  

1.8.2014 37
SDÍLEJ:

Jaroslav Kocián (uprostřed v šedém baretu). Ilustrační foto.Foto: ČTK

„Na pozici prvního zástupce náčelníka Generálního štábu AČR vystřídá generála Žižku generálmajor Josef Bečvář, který se vrací do České republiky z Francie, kde působil ve vojenské diplomacii na postu přidělence obrany ČR. Před svým odchodem do Francie již zastával post zástupce náčelníka generálního štábu," přiblížila mluvčí generálního štábu Jana Růžičková.

Z Bruselu se zase vrací generálmajor Jaroslav Kocián, který se funkce zástupce náčelníka generálního štábu ujme od září. Kocián tři roky fungoval jako ředitel sekce 
v mezinárodním vojenském štábu NATO v belgické metropoli.

Do Česka se vrací i Jiří Baloun, který se stane dalším ze zástupců Petra Pavla. Balouna na místě vojenského představitele České republiky při NATO a EU nahradil dosavadní zástupce Žižka. Opata se zase ujímá funkce českého vojenského představitele při Vrchním velitelství spojeneckých sil v Evropě v belgickém Monsu.

Ve funkci vystřídal Čestmíra Tesaříka, který včera odešel do zálohy. „Generál Tesařík strávil většinu své vojenské kariéry jako aktivní pilot na různých typech vrtulníků, na kterých nalétal 3500 hodin," přiblížila Růžičková.

Nominace Petra Pavla na druhý nejvyšší post aliance

Jak taková rošáda na nejvyšších velitelských postech zapůsobí uvnitř armády, ještě není jasné. „V počátku to způsobí období nejistoty jako u jakékoliv velké organizace. 
V tomto případě ale nepřijdou neznámí lidé," uvedl vojenský analytik Lukáš Visingr.

Navíc se můžeme pochlubit kvalitními veliteli, což podle analytika dokázala i poslední cvičení, z nichž vyšli velmi dobře. O kvalitě českých vojáků nepochybuje ani bývalý velitel společných sil Hynek Blaško. „Jsou vysoce hodnocení. Úkoly, které dostávají, beze zbytku plní s nejvyšším nasazením," řekl nedávno Deníku generál.

Potíž je ovšem v tom, že naši velitelé nemají zkušenosti 
z velkých válečných akcí. 
„S tím nemá ve velení české armády zkušenosti prakticky nikdo. Mají je ve Spojených státech, Velké Británii nebo ve Francii, kde se intervence plánují," řekl Visingr.

To by také mohlo hrát proti nynějšímu náčelníkovi generálního štábu Petru Pavlovi, kterého vláda nominovala na předsedu Vojenského výboru NATO, tedy na druhý nejvyšší post aliance. „Petr Pavel je dobrá volba, ale jeho šance asi nebudou tak vysoké, jak je líčí politici," míní Visingr. Lze podle něho předpokládat, že podporu získá ve střední a východní Evropě. Na druhou stranu jeho nominaci příliš nepomáhají vyjádření některých politiků, například vyjádření ministra obrany Martina Stropnického (ANO) a premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), proti trvalé přítomnosti vojáků NATO v Česku.

Pokud by ovšem Pavel se svou nominací nakonec uspěl a ve funkci nahradil dánského generála Knuda Bartelse, vyvstává otázka, kdo nahradí Pavla v čele české armády. Jako o jednom z hlavních kandidátů se mluví o Opatovi. Členka sněmovního branného výboru Jana Černochová (ODS) ovšem pro ČTK řekla, že mluvit o nástupci je zatím předčasné. „Generál Opata je výborný a respektovaný voják. Nicméně jde o předčasné spekulace," dodala.

Bývalý náčelník generálního štábu české armády Jiří Šedivý řekl regionálnímu Deníku:

S vojenskými hodnostmi se musí zacházet velmi opatrně

Náčelník generálního štábu, armádní generál Petr Pavel usiluje o vysoký post v Severoatlantické alianci. Česká armáda tak bude muset vedle dalších personálních změn možná hledat i jeho nástupce. Podle armádního generála Jiřího Šedivého, který nejvyšší vojenskou funkci zastával před dvanácti lety, splňují v české armádě potřebné kvality dva, možná tři lidé.

Jiří Šedivý

Jak se hledá nový náčelník generálního štábu?
Především musí znát celý proces řízení armády z nejvyšších pater. To znamená, že by měl mít za sebou pozice zástupce náčelníka generálního štábu a komponentního velitele. Stoprocentně by měl mít odpovídající strategické vzdělání na nějaké prestižnější vojenské škole ve Spojených státech, Velké Británii, Francii, Německu či Itálii. Nevylučuje se ale ani vzdělání nejvyššího ranku, které poskytuje Univerzita obrany. Zpravidla se požaduje, aby se nový náčelník v minulosti účastnil zahraniční bojové mise. Dnes už je také téměř pravidlo, že nějakou dobu působil v zahraničních pozicích na mezinárodních štábech. Takové lidi dnes podle mě máme nejméně dva tři. 
Z nich poté vláda na návrh ministra obrany vybere. Jméno kandidáta projednají příslušné parlamentní výbory a nakonec ho vláda navrhne prezidentovi, který náčelníka generálního štábu jmenuje. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že jsme jména kandidátů konzultovali hlavně s prezidentem jako vrchním velitelem ozbrojených sil.

V nejbližší době opustí v pětapadesáti letech armádu generálmajor Čestmír Tesařík. Vy sám jste před dvanácti lety odešel tři dny před padesátými narozeninami. Proč nejvyšší důstojníci opouštějí českou armádu tak brzy?
Já jsem odešel, protože vypršelo období, po které mi byla svěřena funkce generálního náčelníka. Žádná vyšší pozice už v armádě neexistuje, a tak nemá náčelník generálního štábu v podstatě jinou možnost než odejít. Já jsem tehdy po vzoru západních armád považoval za svou povinnost, že se zbytečně nebudu držet své pozice a dám šanci mladším, aby postoupili dál. Když se bavíme o generálu Tesaříkovi, tak jemu se ještě do vojenské kariéry promítá původní zákon o vojácích z povolání. Podle něj vrcholní vojenští představitelé odcházejí v 55, nejpozději v 57 letech. Generál Tesařík byl pilot, a tak se mu odsloužené roky oproti ostatním vojákům násobily. Už tedy odsloužil třicet let v první kategorii.

V kolika letech standardně opouštějí nejvyšší důstojníci zahraniční armády?
Každá armáda to má jinak – například Američané podle hodnosti. Předseda sboru náčelníků odchází ve Spojených státech po šedesátém roku věku. My máme z tohoto pohledu velmi mladou armádu. Aby náčelník generálního štábu skončil vojenskou kariéru a zároveň odešel do důchodu, musel by do funkce teoreticky nastupovat někdy v šedesátém roce věku. To je zatím asi nerealizovatelné. Podle novely už by ale další generace měla odcházet také až po šedesátém roce.

Jak se česká armáda stará o své bývalé vysoké důstojníky?
Pochopitelně se nemůžeme srovnávat třeba s Američany, Brity nebo Němci. To jsou velké státy, které mají velmi kvalitní ekonomiku a mohou si dovolit postarat se o svoje vojáky, řekněme, velkoryseji. Nejsme na tom ale nijak špatně. Pochopitelně si nemůže voják, který odejde ve čtyřiceti letech, myslet, že bude žít z výsluh. To nejde ani u toho pětapadesátiletého. Vždy to ale umožní nějaký start do civilního života. Není to vždycky z počátku jednoduché, ale kdo chce najít zaměstnání, tak ho najde. Podle mě by se armáda, ale nejen ona, mohla více věnovat udržování sounáležitosti vojáků z povolání a těch, kteří odcházejí do zálohy.

Vojsko má zhruba dva tisíce vysokých důstojníků. Není to hodně?
To si nemyslím. Tak malá armáda, jako je ta česká, nemůže jednoduše tvořit kariérní řád podle nějaké pyramidy hodností. Malá armáda má pochopitelně malou základnu, a proto je jednoduše ve vyšších štábech procentuálně více vysokých důstojníků. S vysokými hodnostmi se musí zacházet velmi opatrně. Není problém vojáka z povolání do hodnosti ustanovit. Je problém, aby do ní vyrostl. Když jsme ve jménu profesionalizace propouštěli vysoké důstojníky, propouštěli jsme i jejich myšlenkové kapacity a to dnes určitě armádě chybí. Jenom proto, že se někomu nelíbí, že máme o dvacet plukovníků víc, nemůžeme je vyhodit a s nimi i miliony vložené do jejich vzdělání. 

VILÉM JANOUŠ, ŠTĚPÁN ŽÁDNÍK

Autor: Redakce

1.8.2014 VSTUP DO DISKUSE 37
SDÍLEJ:

SERVIS

Bufet na půdě poslanecké sněmovny
2 18

Díky nám poslanecký bufet zdražil, pochlubili se Piráti

Ilustrační fotografie.
1 5

Lidé mění dávky v poukázkách u překupníků. Nemají je kde utratit

Evakuace a zásah speciální jednotky: Čech vyvolal v Británii policejní manévry

Na českého drogového dealera Vladimíra Mádleho v sedmdesátitisícovém anglickém městě Wakefield zřejmě jen tak nezapomenou. Policie loni našla v jeho bytě výrobnu pervitinu a amatérskou bombu. Její objev tehdy přivodil velké manévry zahrnující evakuaci okolních domů. Bombu dokonce přijela likvidovat speciální armádní jednotka. Britský soud nyní Čecha poslal na 13 let do vězení.

Rusové budí respekt. Češi je ale mohou porazit

Páteční hokejová bitva s olympijským týmem ruských sportovců se blíží. Dokážou Češi zastavit rudou mašinu?

Chceme opět mzdu za první tři dny nemoci, žádá ČSSD po vládě

Zaměstnanci by mohli opět dostávat náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci. Zrušení takzvané karenční doby prosazuje skupina poslanců ČSSD v novele zákoníku práce, kterou podala do Sněmovny. Týká se také například vojáků, policistů, hasičů a příslušníků dalších bezpečnostních sborů. Obdobné snahy v minulých volebních obdobích neuspěly.

Špionáž. Češi vyhnali ruského kameramana z tréninku. Soupeř je chtěl i uplatit

Den před semifinálovým zápasem českých hokejistů na olympijských hrách v Pchjongčchjangu proti Rusku bylo na tréninku svěřenců trenéra Josefa Jandače pořádně „veselo“. Kameraman ruské státní televize začal natáčet jejich přípravu, nakonec „špiona“ musel vykázat manažer týmu Jan Černý. Informoval o tom server hokej.cz. Navíc měla ruská strana nabízet Čechům peníze za to, aby si mohla vybrat dresy a střídačku.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT