„Pepa měl obrovské množství absencí. Matka samoživitelka ho chtěla umístit do praktické školy, kterou sama absolvovala. Ve čtvrté třídě se jejího syna ujala asistentka, jež se mu věnovala šest hodin týdně, naučila ho zvládat počítač, aby se mohl připojit k distanční výuce. Učení ho začalo bavit a v posledním roce měl jen šestnáct zameškaných hodin. Maminka nám napsala, že Pepa je šťastný a do školy se těší. Už věří, že se mu může splnit sen stát se policistou,“ líčí romistka a koordinátorka spolupráce se školami ze společnosti Nová škola Barbora Šebová.

Do školek se vrací předškoláci a do škol děti z prvního stupně.
Poloprázdné sborovny, chybějící uklízečky. Nákaza opět paralyzuje školy v Česku

Asistenti učitelů. InfografikaAsistenti učitelů. InfografikaZdroj: DeníkNejde ovšem o barvotiskový příběh do čítanky, ale o velmi racionální argument pro masivní zapojení asistentů do přípravy dětí ze sociálně a ekonomicky znevýhodněného prostředí, převážně romského. Každý mladý člověk, jenž neskončí na dávkách, znamená pro stát – kromě jiného – také velký finanční přínos.

Bohužel tímto směrem se vzdělávací politika příliš neubírá. Asistenty do škol posílají především pedagogicko-psychologické poradny, které vybírají žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. K nim patří zdravotně handicapované děti, školáci s poruchami učení a chování.

Nikotinové sáčky.
Nové riziko pro děti. Do škol se dostaly nikotinové sáčky, žáci po nich zvracejí

Jak ale upozorňuje metodik a speciální pedagog Zbyněk Němec, poradny nemají nástroj k identifikaci dětí ze znevýhodněného prostředí: „Doporučení na asistenta získává zhruba 17 tisíc z nich, zatímco nadstandardní podporu by potřeboval dvojnásobek.“

Nezapadají do vzorce 

Nefunkční systém tak suplují neziskové organizace. Konkrétně Nová škola během tří let poslala asistenty do sta rodin, kde se dětem věnovali i v jejich volném čase. „Česká škola je připravena na standardní rodinu, jež potomkům všestranně pomáhá. S dětmi, které do tohoto vzorce nezapadají, nepočítá,“ míní Němec.

Asistenti zároveň potřebují průběžné metodické vedení, které by reagovalo na konkrétní výzvy z praxe. A výrazně by pomohlo, kdyby se stali trvalou součástí sboroven. „Měla by to být nároková položka, podobně jako se dnes mluví o školních psycholozích,“ dodává Němec.