„Putinova armáda neokupuje pouze cizí stát, ale dlouhodobě i internetový prostor, kde nyní obhajuje svoje bezprecedentní kroky. Proto jsme se rozhodli pro urychlenou přípravu jednoduchých pokynů. Dezinformace totiž často obsahují shodné znaky, díky nimž je snazší je rozpoznat,“ uvedl Marek Hlavica, ředitel Asociace komunikačních agentur (AKA).

Jak poznat dezinformace

Podle Asociace komunikačních agentu by měl mít čtenář neustále na paměti, že ne vše, co je napsané, je pravda, a to ani pokud to sdílí blízcí přátelé, rodina nebo i známá osobnost.

„Dezinformace a manipulativní zprávy mají často několik společných znaků: Titulky články či nadpisy e-mailů jsou psány velkými, případně i barevnými písmeny. Zpráva obsahuje velké množství gramatických a pravopisných chyb. Článek či e-mail neobsahuje vůbec zdroj, zdroj není věrohodný – je veden jako dezinformační nebo překrucuje původní zahraniční zdroj českým překladem. Autor textu či videa není uveden, případně nelze ověřit jeho skutečnou identitu či zda je členem nějaké redakce. Text je plný emocí, při čtení nás rozčiluje či pobuřuje,“ uvádí některá pravidla pro rozpoznání dezinformace Asociace komunikačních agentur.

Na internetu se u dezinformačních zpráv často objevuje fotodokumentace, která má stvrdit jejich pravost. Díky nástrojům, jako je možnost vyhledání podobné fotografie přímo na Googlu, lze zkontrolovat, zda fotografie skutečně souvisí s textem článku a netýká se zcela jiné události.

Pokud má čtenář při čtení podezření, že by mohlo jít o nepravdivou informaci, může si na webech jako Na pravou míru, Hoax, Deník proti fake news či Manipulátoři ověřit, zda již uvedené údaje nebyly vyvráceny.

„Nejdůležitějším krokem u čtení dezinformací je první zpochybnění při čtení dané informace. Lživé články na čtenáře apelují, že právě oni teď čtou ty jediné pravdivé zprávy. Už to by čtenáře mělo varovat,” doplnila Petra Jankovičová z AKA, která projekt koordinuje.

Jak bránit jejich šíření

Pokud jde o to, jak zabránit šíření dezinformacé, asociace doporučuje nenechat se unést emocemi, v sekci komentářů nereagovat na očividné trolly a nenávistné komentáře a nepodněcovat s uživateli a profily, kteří dezinformace sdílejí či zastávají, žádnou diskuzi. Reakce na ně totiž zvyšuje dosah příspěvku.

Pokyny pro boj s dezinformacemi jsou k nalezení i na instagramovém účtu Pomáháme Ukrajině. Na svých profilech na sociálních sítích je sdílely i herečky Iva Pazderková, Jenovéfa Boková či Jitka Schneiderová.