Strašně jsem se ho bála, vzpomíná na svého bývalého přítele pětačtyřicetiletá Lucie z Prahy. Muž měl totiž násilnické sklony. Projevovaly se postupně: nejprve topil kočky, potom ukopal k smrti psa. Nakonec začal vyhrožovat i jí. „Rok jsem se před ním musela skrývat. Neustále mě atakovat a vyhrožoval, že ublíží mně i mojí mámě,“ říká Lucie. Dnes žije v zahraničí.

Ukazatel jiných forem násilí

Jde o typický případ, reagují psychiatři. Zkušenost, že agresor nejprve napadne zvíře, než začne ubližovat lidem, je podle nich častá. Podle řady studií má ve svém životopise týrání zvířat dokonce polovina násilných sexuálních zločinců a čtvrtina pedofilů.

Násilí na lidech a zvířatech

Týrání zvířat je také častým ukazatelem jiných forem domácího násilí. „Oběti domácího násilí se nám svěřují s poznatkem, že byl partner agresivní i vůči domácím zvířatům,“ potvrzuje vedoucí Azylového domu v Neratovicích Zdena Prokopová. Podle odborníků je takových případů, kdy spolu týrání lidí a zvířat v jedné rodině souvisí, až 88 procent.

Čeští psychiatři proto nyní navrhují tyto případy hlásit a sledovat. S agresory by se podle nich mělo nadále pracovat. „Chladné, promyšlené a kruté násilí na zvířatech je totiž typickou známkou antisociální poruchy osobnosti – tedy toho, čemu se dříve nesprávně říkalo psychopatie. Bývá jen otázkou času, kdy takový člověk svou agresi neudrží na uzdě a zaútočí i na člověka,“ vysvětluje docent Jan Vevera – přednosta Psychiatrické kliniky při Fakultní nemocnici Plzeň.

Podobnou myšlenku prosazují i mezinárodní organizace, jako je například American Human Asso-ciation. „Domácí násilí se často děje naprosto skrytě. Je velmi těžké ho podchytit. Na povrch vyplave jen zlomek případů, pomyslný vrcholek ledovce. Týrání zvířat tak může sloužit jako varovné znamení dalšího zneužívání rodinných členů. Může působit preventivně,“ uvádí zpráva zmíněné asociace.

Nutná docházka na vyšetření

Vedení resortu zdravotnictví s nápadem odborníků souhlasí. „Absolutně nemám problém to podpořit. Naopak,“ řekl Deníku náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, který má na starosti mimo jiné i reformu psychiatrie. „Samozřejmě si ale budeme muset sednout s právníky a prodiskutovat, jak to celé udělat a ošetřit. Z hlediska stávající legislativy totiž není jednoduché něco někomu nařídit,“ doplnil.

Dovedl by si ale prý představit podobný model, který funguje u agresorů odsouzených za násilnou trestnou činnost na lidech. „Soud by mohl potenciálně nebezpečným lidem nařídit určitý režim, v rámci kterého by museli chodit na nějaká preventivní vyšetření,“ řekl Prymula.

Vyšší tresty za týrání zvířat? 

Změnou legislativy se chce zabývat i europoslanec a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (TOP 09), který se nyní snaží prosadit i vyšší tresty za týrání zvířat obecně. „Samozřejmě souhlasím. Jsem pro přísnou evidenci lidí, kteří byli odsouzeni za trestný čin týrání. Ze své praxe ministra spravedlnosti moc dobře vím, že tito pachatelé mají většinou nějakou formu nezvladatelné agresivity v sobě a mohou ji kdykoliv obrátit proti lidem,“ tvrdí Pospíšil.

Týrání zvířat mají podle něj na svědomí například všichni sérioví vrazi. „Většinou pocházejí z velice problémových rodin, kde byli vystavováni opakovanému ponižování a frustraci. Jelikož se ale nemohli pomstít přímo pachatelům, použili k uspokojení a znovunabytí důstojnosti bezbranná zvířata. V mučení pak našli zalíbení,“ popisuje časté případy z věznic exministr. Podle něj je ale potřeba vymyslet nějaké řešení, které by nenarazilo na ústavní bariéry.

Případů týraných zvířat se každoročně v Česku odehrají stovky, tvrdí Petra Vojtíšková z neziskové organizace Home4Pets.

Policie a další orgány ale vyřeší jen zlomek z nich. Většina případů se navíc odloží, nebo se za ně udělují pouhé pokuty a podmínečné tresty.

Dál pachatele násilností nikdo nesleduje. Podle Pospíšila se proto agresorům úmyslné týrání vlastně „vyplatí“. „Současné tresty vůbec nic neřeší. Dokud si někdo z nich nepůjde sednout na pár let do vězení a dokud s nimi zákon lépe nenaloží, budou se tyto hrozné činy dít dál – a možná časem přerostou v agresi na dětech či dalších slabších obětech,“ uzavřel europoslanec Pospíšil.