„Je to nová závislost moderní civilizace,“ říká Bedřich Moldan, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Karlovy univerzity. „Není tak nebezpečná jako drogy, ale podobnost s hracími automaty vidím,“ míní Moldan.
Podobně to vidí i psychologové. „Člověk za volantem má pocit iluzorní nadřazenosti. Auto je jeho osobní prostor, do kterého nikdo nemůže, kde se může zamknout, pustit si svou hudbu. Slouží mu jako hrad. A vytváří fenomén, kterému se říká agresivita za volantem,“ říká Martin Kořán z Asociace dopravních psychologů.
Teorii závislosti podporuje rovněž iracionální chování řidičů. Průzkumy ukazují, že ve městech je nejrychlejším dopravním prostředkem hromadná doprava či obyčejné kolo. Přesto řidiči usedají do aut. „Ať si každý alespoň jednou vyzkouší, jak snadno a lehce se po Praze cestuje veřejnou dopravou,“ nabádá pražská zastupitelka Patra Kolínská (SZ), která používá k cestám výhradně kolo.
Dopravní psycholožka Vlasta Rehnová ale argumenty mírní. „Ne vždy je na vině sám řidič. Když pracujete ve firmě, kde dostanete služební auto, tak je používat musíte, i kdybyste nechtěli,“ upozornila.
Jde také o zdraví
Jízda autem po městě je navíc pro řidiče škodlivá. Američtí vědci to nedávno popsali v časopise Atmospheric Environment. Dokázali, že jemným prachovým částicím nebezpečným pro lidské zdraví se nejvíce vystavují pasažéři osobních aut. Nejméně naopak chodci. „Vysoká koncentrace znečištění při cestování automobily je způsobena dlouhým setrváváním v dopravních zácpách. Toho jsou chodci ušetřeni,“ vysvětluje vedoucí výzkumu Surbjit Kaur.
Podle čeho si auta vybírají ženy
- bezpečnost
- vzhled
- praktičnost
- pohodlí
- snadné ovládání vozu
- estetika
- barva
- ekologická šetrnost
- spíše asijské značky
Podle čeho si auta vybírají muži
- značka
- síla vozu
- spotřeba
- aerodynamika
- cena
- jízdní vlastnosti
- komfort
- velikost
- spíše evropské značky
Zdroj: Automotive Satisfaction Study
Agresivní řidič by měl v první řadě navštívit lékaře, tvrdí psycholog
Souvisí agresivita na silnici s psychickou poruchou?
Psychologové ji řadí mezi nepřizpůsobivá jednání. Agresor nepřijímá tradiční hodnoty jako je zdravý život či zodpovědnost vůči druhým lidem.
Kde jsou kořeny tohoto jednání?
V individuálním konkurečním boji a honbou za úspěchem. Za druhé existuje silný vliv informačních technologií, kde se smrt či zranění stávají běžnou normou.
Skrývá se za takovým jednáním nedostatek sebevědomí?
Jednoznačně. Kompenzace pocitu méněcennosti. Snaha o vzrušení, soutěživost a nedostatečná schopnost vnímat nebezpečné signály.
Uvědomují si agresoři svoji odchylnost?
Nikoliv. Oni své chování vnímají jako normální, za vadný považují opak.
Jak posiluje agresi dopravní zácpa?
Při pomalé nebo vynucené jízdě jsou řidiči frustrováni. Agresor se nejdříve uchyluje k verbálním projevům, nadávkám, troubení. To může posléze vyústit v předjíždění v nevyhovujících místech.
Kdo bývá nejčastěji agresivním řidičem?
Především mladí muži, kteří jsou osobnostně nevyzrálí, a frustrovaní.
Existuje nějaký lék na agresivní jízdu?
Ve světě například existují billboardy, upozorňující, že jde o projev malého sebevědomí… Myslím, že nejdůležitější je u takového člověka návštěva
psychologa nebo lékaře.
Kolo je nejrychlejší. Přesto Pražané volí auta
Počet aut se v metropoli zdvojnásobil, ač jde o nejpomalejší dopravní prostředek. Jízdní kola, tramvaje nebo metro jsou v Praze nejrychlejšími
dopravními prostředky. Přesto obyvatelé Prahy a jejího okolí volí spíše cestování automobilem.
Jak vyplývá ze statistik Ústavu dopravního inženýrství, počet registrovaných osobních vozidel stoupl v hlavním městě mezi lety 1990 až 1999 téměř na dvojnásobek. Počet všech projíždějících vozidel se pak zvedl dokonce dvaapůlkrát.
„Auta se do centra města v ranní špičce dostanou mnohem později, protože musí projet přes ucpané křižovatky,“ uvedl Michal Křivohlávek ze sdružení Auto*Mat, které v předchozích třech letech spolupořádalo závody na čas mezi jednotlivými způsoby cestování. „Loni trasa cyklistů, řidičů automobilu a cestujících metrem vedla ze záchytných parkovišť v Černém Mostě, Zličíně a Opatově na Palachovo náměstí.
Suverénně nejrychlejší byli cyklisté. Nejrychlejší z nich to díky dobré znalosti Prahy a trase vedoucí z kopce zvládl za osmnáct minut,“ dodal Křivohlávek. Druzí nejrychlejší byli ve dvou trasách ti, kdo cestovali metrem. Řidiči aut kromě jedné trasy dorazili na Palachovo náměstí poslední.
Obdobná časovka se uskuteční také letos v rámci Evropského týdne mobility, který se v Praze bude konat od 16. do 22. září. Přesný den a trasy však zatím pořadatelé neurčili.