"Děláme konkrétní kroky, abychom se dostali na úroveň Estonska. To je náš vzor, kdy lidé nechodí na úřady, všechno si vyřizují digitálním způsobem, a to je náš cíl. Je to i součástí boje proti byrokracii, zlepšení komfortu našich občanů, firem, živnostníků," řekl Babiš.

Prvním krokem podle něj bylo letošní zavedení nových občanských průkazů s čipem, které se propojují s portálem občana a umožňují on-line komunikovat se státní správou. Kdy by Česko mělo dosáhnout estonské úrovně v digitalizaci, Babiš neupřesnil.

Ratas uvedl, že digitalizace zefektivňuje fungování společnosti a zvyšuje komfort občanů. Podle něj se v Estonsku podává 80 procent daňových přiznání přes internet, zhruba 40 procent lidí hlasovalo on-line v posledních parlamentních volbách a hojně se využívají elektronické recepty.

Estonsko se digitalizaci věnuje dlouhodobě

Klíčové pro fungování eGovernmentu jsou podle Ratase zabezpečení dat a důvěra společnosti ve státní správu. Estonsko se digitalizaci věnuje dlouhodobě, loni během svého předsednictví v EU pořádalo i summit zaměřený na tuto problematiku.

Estonský premiér bude dnes dopoledne jednat o digitalizaci také s českými experty na konferenci Digitální Česko 2018+. Zúčastní se jí rovněž Dzurilla a národní digitální poradce Estonska Marten Kaevats. Účast na konferenci původně přislíbil i Babiš, dnes ale uvedl, že ji bude muset omezit vzhledem k tomu, že jeho vláda bude ve Sněmovně čelit pokusu opozice o vyslovení nedůvěry.

Jednání o finančním rámci

Babiš s Ratsem dnes kromě digitalizace jednali také o evropském finančním rámci na roky 2021 až 2027. Shodli se, že společným zájmem obou zemí je pokračování politiky soudržnosti a rozvoj dopravní infrastruktury. Estonský premiér také poděkoval Česku za to, že se v rámci NATO podílí na ochraně vzdušného prostoru baltských zemí.