Výsledkem má být rozhodnutí, za jakých okolností budou centra udržitelná po roce 2020. Podle Babiše dosavadní přehled ukazuje počáteční náklady na zřízení center, je však potřeba ho doplnit o náklady na další provoz včetně získávání grantů či peněz ze smluvního výzkumu.

"Chceme se přesvědčit, co se zkoumá, proč se to zkoumá a jak to bude fungovat a do jaké míry to bude zatěžovat český rozpočet. Počítá se, že nás to zatíží 2,5 miliardami korun. Je otázka, jestli všechna centra mají smysl," řekl premiér. Konkrétním příkladem, kde je třeba doplnit informace o financích, je podle něj centrum CEITEC v Brně, které stojí 500 milionů korun ročně.

"Provoz center nikdy nebyl zamýšlen tak, že bude po době udržitelnosti zásadně ze soukromých zdrojů či smluvního výzkumu, ale že role veřejných českých prostředků tam zůstane i nadále," uvedl ministr školství Robert Plaga (ANO), který má analýzu doplnit. Podmínky udržitelnosti nejsou podle něj zvlášť tvrdé a žádné z center není v ohrožení. "Po roce 2020 je potřeba říct, že centra mají svého zřizovatele, a finální rozhodnutí, zda obstojí či neobstojí ve vědecké soutěži, bude primárně na zřizovatelích," řekl ministr.

V nejbližší době proto osloví zřizovatele jednotlivých center, což je zejména Akademie věd a vysoké školy, aby dodaly potřebné bližší údaje o financování. Výsledek poté předloží radě.

Podle místopředsedy rady vlády Petra Dvořáka stojí za zvážení, zda centra pokrývají potřebnou oblast. "Česká republika je dlouhodobě nejsilnější v chemii, ale kupodivu nemáme jediné centrum ani infrastrukturu v oblasti chemie, zato máme 13 v oblasti materiálových věd," uvedl Dvořák.

Analýza se vztahuje na 48 výzkumných center, které vznikly z 85 procent z prostředků operačního programu Výzkum pro vývoj a inovace.