Podle sociologů tedy zatím vše směřuje k vítězství Andreje Babiše. A šéf ANO rozhodně nechce skončit trapně jako kdysi Vít Bárta a jeho Věci veřejné. Chystá se proto obměnit svůj tým, poradenský, poslanecký i ministerský.

Pokud vyhraje volby zásadním rozdílem, bude usilovat o rekonstrukci vládní struktury. „Nechápu, k čemu máme sedmnáct ministrů a stovky lidí na Úřadu vlády. K efektivnímu řízení státu by stačilo sedm ministerstev, místo tří resortů by například mohlo fungovat jedno ministerstvo hospodářství," řekl Andrej Babiš již před časem Deníku.

Z toho plyne, že bude hledat schopného manažera pro dopravu, průmysl a místní rozvoj. Jím by mohl být současný ministr životního prostředí Richard Brabec nebo brněnský primátor Petr Vokřál. Není ovšem vyloučené, že Babiš sáhne do manažerských pater svého Agrofertu. Z něj koneckonců vzešli Jaroslav Faltýnek či Richard Brabec. Ačkoli na post ministra financí si brousí zuby osobní Babišův přítel Jan Volný, daleko větší šance má jeho současná náměstkyně Alena Schillerová, která připravila EET a o jejíž ekonomické dovednosti se Babiš opírá. Navíc pochází z Brna, které díky Vokřálově pozici v ANO výrazně posiluje.

Nové tváře hnutí ANO

O Faltýnkovi se zase spekuluje jako o budoucím ministru vnitra. To ale sám Faltýnek popřel: „Tyto ambice nemám, mě by bavilo být ministrem zemědělství, ale to kvůli střetu zájmů nejde. A tak svoje místo vidím ve sněmovně a ve volném čase na golfu nebo u malířského stojanu," směje se šéf klubu ANO a jeho první místopředseda Faltýnek.

Babiš už po komunálních volbách v roce 2014 slíbil, že svolá národní konferenci o budoucnosti ČR, kde by měly být formulovány její dlouhodobé zájmy ve všech klíčových oblastech. Jenže na to nenašel zatím čas a lidi. Přílišné aktivity nevykazuje ani Institut pro politiku a společnost, který měl být pod vedením Jana Macháčka myšlenkovou líhní hnutí ANO.

Čtěte také: Hon na voliče. Na řadě je ODA

Deník však zjistil, že Andrej Babiš nezahálí a snaží se pro hnutí získat co nejvíc zajímavých a respektovaných tváří. Jednou z nich je rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Jeho setkání s Babišem mu koncem loňského roku zprostředkoval primátor Vokřál. „Hovořili jsme hlavně o investicích do vysokého školství, o jeho financování. Všem politikům říkám, že do srpna 2019 jsem rektorem a chci jím být i u oslav 100. výročí založení naší univerzity. Panu Babišovi jsem ale slíbil, že mu napíšu pár tezí o tom, jak by mělo fungovat vysoké školství," sdělil Bek Deníku.

Podobnou úlohu dostal i režisér Jiří Svoboda, profesor na FAMU. „Připravuji pro ANO nějaké návrhy pro oblast kultury a školství. Trápí mě třeba, že dnešní studenti přicházejí ze středních škol nevzdělaní, úroveň dějepisných znalostí je strašná," uvedl Svoboda, který byl prvním polistopadovým předsedou KSČM.

Přečtěte si: Robejškovi Realisté mají registraci