Podle politologa Petra Justa z Metropolitní univerzity v Praze bude nákup americké vojenské techniky patrně jednou z forem posílení obchodních a ekonomických vztahů mezi zeměmi. Podle Petra Boháčka z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Česko našlo způsob, jak naplnit česko-americké i transatlantické vztahy smysluplnou substancí, která má hospodářský, lidskoprávní, ale i strategický přinos pro obě země.

Spojené státy podle Hornáta přirozeně nesouhlasí se zavedením digitální daně nejen v Česku, ale v oblasti digitálních technologií nalézají obě strany společnou řeč. Česko se pro USA stalo partnerem zejména při nastavování bezpečnostních pravidel pro zavádění sítí páté generace (5G), míní. Tématem diskusí do budoucna podle něj pravděpodobně bude i koncept internetu bez nevěrohodných čínských aplikací nebo společná regulace umělé inteligence.

Klíčovou oblastí je také posilování vzájemného obchodu, tvrdí Hornát. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle něj řeší obchodní politiku na rozdíl od jeho předchůdce spíše bilaterální cestou. "V tomto ohledu jde tedy zejména o diskuse o vzájemných investicích a tvorbě pracovních míst, kdy v posledních letech jsou i české firmy investory v USA, a pomáhají tak vytvářet nová pracovní místa v zemi. Mezi obchodní záležitosti se řadí i intenzivnější nabídka prodeje amerického zemního plynu, který USA nabízejí zejména baltským státům a východní Evropě jakožto alternativu k plynu ruskému," dodal analytik.

Nákup amerických vrtulníků by podle Hornáta mohl sloužit jako štít proti veřejné kritice Česka ze strany USA za to, že nevynakládá dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu. ČR v blízké budoucnosti závazek nesplní, míní Hornát. Schůzka Babiše s Pompeem potvrdila, že v daných tématech převažuje shoda, navíc Washington je ochotný více komunikovat s uskupeními, jako je visegrádská čtyřka nebo iniciativa Trojmoří, poznamenal Hornát. "Vzhledem k tomu, že se Pompeova návštěva koná pouze necelé tři měsíce před americkými (prezidentskými) volbami, je možné, že některé sjednané pozice budou brzy bezpředmětné," doplnil však.

Kritika Číny a Ruska

Just nepovažuje Pompeova dnešní kritická vyjádření proti Rusku a Číně za překvapivá. "Andrej Babiš, který se při jednání s americkými představiteli rovněž staví do podobné pozice vůči oběma zemím, má ale na domácí scéně s tímto postojem mnohem menší manévrovací prostor, vzhledem k tomu, že jeho vláda je - ať už přímo či nepřímo - závislá jednak na KSČM a jednak na prezidentovi, kteří tento postoj k Rusku a Číně nesdílejí," poznamenal.

Otázka dostavby nového jaderného bloku v Dukovanech je podle něj jednou z těch, kde se dva tyto přístupy střetávají. Partnerství s ruskými a čínskými státními podniky by podle Pompea oslabilo českou národní bezpečnost a suverenitu. Další vyjádření amerického ministra, například k situaci v Bělorusku, kde podpořil protestující, nejsou podle Justa překvapivá.

"Hlavními tématy Pompeovi návštěvy jsou řešení mocenského vlivu jak Číny, tak Ruska, a to v tématech energetiky, tak informačních technologií. Česká republika je v těchto tématech přínosným spojencem, jak díky zpravodajským složkám, tak vědě a výzkumu. Zároveň se ČR úspěšně drží proevropské pozice jak v oblasti energetiky, kde USA jsou dlouhodobě kritičtí k plynovod NordStream2, tak v oblasti technologií 5G, kde se odmítla přihlásit k plošnému zákazu čínských technologií s odkazem na současný mírnější mechanismus EU. I to ji staví do lepší pozice k nastavení pragmatičtějšího a tvrdšího přístupu EU k Číně," uvedl Boháček.

České zpravodajské služby, ale i odborná veřejnost podle něj přinesly významné naplnění a posílení česko-amerických vztahů například rozkrýváním mocenských operací na ekonomické, informační a kybernetické úrovni, "V oblasti energetiky to je výzkumná spolupráce v oblasti modulárních jaderných reaktorů či spolupráce mezi Ústavem fyziky plazmatu Akademie věd ČR a americkým ministerstvem energetiky. Další oblastí s takovým potenciálem jsou kosmické technologie," dodal.