V mnoha těchto případech figuroval jako auditor muž, který nyní hlídá peníze celého státu, první náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht. V minulosti spolupracoval s think tankem Good Governance a iniciativou Rekonstrukce státu, a tak není divu, že se odborně podílí na finalizaci dvou klíčových norem, které by měly provětrat poměry ve státní správě, tedy zákona o úřednících a o finančním řízení.

„Oba jsou stranami téže mince, jeden se zabývá kvalitou lidí, druhý kvalitou finanční správy," uvedl Lukáš Wagenknecht během kulatého stolu k daným předpisům. Mimochodem debata se uskutečnila v den, kdy ministerstvo financí rozhodlo o dalším osudu projektu Státní pokladny. V soutěži zvítězila nabídka, která oproti současnému stavu představuje úsporu zhruba 70 procent v provozních nákladech na aplikační podporu Integrovaného informačního systému Státní pokladny. Vyhrálo sdružení Hewlett-Packard a Ness Czech s cenou 5,7 milionu korun měsíčně, zatímco v současnosti je to 19,7 milionu. „Výrazné úspory na období následujících 18 měsíců bylo dosaženo využitím otevřeného výběrového řízení," uvedl Radek Ležatka z tiskového odboru.

Nutnost novelizace

Na tomto přístupu se ukazuje, jak je důležité každý výdaj ve veřejném sektoru posoudit předem podle zásad účelnosti, hospodárnosti, legality, přiměřenosti a efektivity. Ty zdaleka nejsou v současnosti ctěny, proto musí být zákon z roku 2002 novelizován. „Je třeba zvýšit odpovědnost lidí, kteří rozhodují o miliardových zakázkách, těžko může jít o účetní, která jen vyplňuje kolonky podle zadání svých nadřízených. Měl by platit princip - Kdo rozhoduje, ten podepisuje a zodpovídá," míní Lukáš Wagenknecht. Nyní není vzácné, že politik deleguje podpisovou pravomoc na úředníky, kteří mohou být v případě dodatečně zjištěného pochybení popotahováni, ba dokonce stíháni, zatímco skutečný autor pokynu je z obliga.

„Důležité je systémové nastavení kontroly, které by co nejvíc chyb vyloučilo dopředu, protože následné prověrky už většinou moc peněz nezachrání, míní Babišův první náměstek. „Dnes máme například 18 dotačních titulů. Jedna žádost o sto tisíc může obsahovat padesát stran, jiná o pět miliard třeba pět řádek. To je absurdní, když jde o veřejné peníze, měla by být pravidla jasná a snadno kontrolovatelná," uvedl Lukáš Wagenknecht.

Budou školit úředníky policisté?

Zatímco bitva o tento zákon náměstka teprve čeká, v plném proudu je debata o služebním zákonu. Není ale zdaleka zřejmé, kdo bude na jejím konci vítězem, zda občané, kteří dostanou profesionální státní správu, nebo politické partaje a jejich zájmy.

Zákon se má dnes začít projednávat ve sněmovních výborech, ačkoliv komplexní koaliční pozměňovací návrh v paragrafovém znění neexistuje. Pětistránkový podklad je spíš jakýmsi sumářem různých podnětů včetně podivných úletů. K těm patří kupříkladu nápad na vzdělávání úředníků v Policejní akademii. Proti smyslu zákona pak jde návrh, aby počet politických náměstků nejen nebyl specifikován, ale aby tato pozice byla zcela vyňata z dosahu normy. „Osobně jsem přesvědčen, že takový náměstek by měl zastupovat ministra v jeho nepřítomnosti ve sněmovně či na vládě a měl by tudíž být jen jeden. Pokud by jich mělo být pět či deset a paralelně by působili vedle odborných státních tajemníků, tak ať raději není žádný," říká Lukáš Wagenknecht.

Spor také existuje kolem odměňování a vzdělávání úřednictva. Sociální demokraté chtějí zakotvit úřednickou zkoušku po roce služby a uzákonit platy byrokratů v tarifní tabulce, kam by byli zařazeni podle kvalifikace. Pohyblivá složka by se pohybovala kolem 20 procent příjmu. Hnutí ANO soudí, že základní pevná částka platu by měla být vyšší a roční odměna by mohla být ve výši maximálně 10 procent příjmu. Zároveň je přesvědčeno o nutnosti zachování omezeného příplatku pro špičkové specialisty například v oblasti IT. „Není možné volat po zrušení externích služeb a zároveň zafixovat veškeré mzdy ve státní správě na částce, která je nesrovnatelná s privátním sektorem," soudí Lukáš Wagenknecht. Míní dále, že některé části zákona, např. systemizace a pravidla pro odměňování, by měla platit i v podřízených složkách státu a státních fondech.