„Objevili jsme stavbu zatím neznámé funkce a několik úlomků pazourkových nástrojů. Také pylové a hlubinné sondy naznačují osídlení. S výzkumem sídliště, starého pět až deset tisíc let před Kristem, na břehu rybníka teprve začínáme, ale již teď je velká šance, že zde bude celé pohřbené. Celkový potenciál rybníku nyní zkoumáme,“ potvrdil šéf výzkumu Petr Šída z plzeňské univerzity.

Osídlení prozradilo rdesno

Šestice bádající na mokrém a suchém stanovišti u Švarcemberku zatím našla několik důležitých indicií. Na mokrém stanovišti využívají archeologové postup, kdy z jámy vykopané na hranici vody a souše budou postupně mokro odčerpávat.

„Objevili jsme například rostliny, jež rostou pouze v blízkosti lidské populace. Například merlík, kopřivy, pelyňky nebo takový lilek, který vyžaduje hodně dusíku. Ten mohl pocházet z odpadků dávných obyvatel. Rdesno ptačí zase roste na člověkem zdupaných plochách,“ přiblížil objevy paleoekolog Petr Pokorný z Archeologického ústavu ČR, který zkušenosti s mokrou metodou získal v Polsku v Mazurské oblasti.

Místo je podle odborníků unikátní proto, že je možné ho studovat komplexně. Právě zde je možné nalézt organické artefakty. „Hledáme různé úlomky, částečky, zbytky šišek nebo spáleného dřeva. Hloubkovými sondami se zase zjistí, kde byl les vypálen,“ popsal člen týmu Jan Tauber.

Lidé ve střední době kamenné, tedy mezolitu, byli pouze lovci a sběrači. Po skončení doby ledové totiž ani jiné možnosti neměli a život nebyl vůbec lehký. „Žili trochu jako indiáni, využívali složité techniky lovu, rybolovu a také lesní obživa byla velice složitá. Rádi vypalovali lesy, kde získali nový prostor a bohatší úlovky,“ naznačil Pokorný s tím, že vědci vědí o období mezolitu nejméně.

Zatím tajemný nález dne

Ve více než dvoumetrovém výkopu se v úterý po odčerpání vody objevil hlavní nález dne. „Jsou to konstrukce opracované kamenem a podepřené kůly. Domníváme se, že stavba sloužila jako molo, past na ryby nebo dokonce jako oboje zároveň. Vodu musíme pořádně odčerpat a potom začneme s výzkumem konstrukce,“ odpovídali odborníci jednohlasně.

Archeologové, jež hledají důkazy osídlení v Čechách v době kamenné peníze zatím čerpají ze tří grantů, českých i evropských. „Peněz bude ale potřeba ještě více, lokalita má celoevropský význam, a proto se spojíme se zahraničními kolegy. Angličany, Holanďany nebo Švýcary, kteří nejlépe na celém světě zvládají konzervaci organického materiálu,“ dodal Šída a řekl, že výzkum přejde do roku 2009.