Čtenáře Deníku Zdeňka Kučeru zajímal názor prezidenta na kontroverzní postavu ukrajinských dějin Stepana Banderu a častý narativ o šíření fašismu na Ukrajině, který měl Rusko nakonec přimět k útoku na svého souseda.

„Určitě jste z vaší pozice sledoval dávný vývoj po rozpadu Sovětského svazu. Není na nás, abychom soudili, zda to bylo dobré. Ale je na nás, jak hodnotíme dění po osamostatnění Ukrajiny. Nárůst adorování či snad kanonizace Bandery a banderismu, oslavování příslušníků divize SS Halič, potažmo pronásledování Rusů nebo nehodných Ukrajinců, a to všechno jako test, jak zareaguje Rusko. Mýlím se moc?“ zeptal se Kučera.

Válka na Ukrajině, udílení milostí i možnost eutanázie. O těchto tématech a mnohém dalším diskutoval český prezident Petr Pavel v debatě Deníku v Kladně:

Prezident Petr Pavel debatuje s Kladeňáky.
VIDEO: Prezident mluvil v Kladně s občany o Ukrajině, milostech i svém dětství

Petr Pavel odmítl černobílé vidění světa a poznamenal, že Ukrajina jako stát nebyla vzorem ctností, a připustil, že problémů měla a má celou řadu. Včetně komplikovaného vztahu obyvatel k vůdci ukrajinských nacionalistů z dob druhé světové války. „Ale mimochodem, Slovensko a Maďarsko mají podobnou minulost. A přesto je bereme jako partnery demokratických společenství. Německo na tom bylo ještě hůř a přesto ho bereme jako demokratickou zemi. Proč bychom za věci, které jsou staré desítky let, měli hodnotit Ukrajinu stejně,“ reagoval.

Neonacisté – jedinci se podle něj vyskytují v Česku, Slovensku i řadě západních států.

Stejná pravidla pro všechny

Určující ve vztahu k Ukrajině by měl být podle hlavy státu fakt, že se tato země rozhodla nastoupit cestu směrem do evropských bezpečnostních a ekonomických struktur podobně jako Česko. A měla by proto mít stejná práva. „My se ale tváříme, že stejná práva by mít neměla, protože je Rusku blíž. A že by měla zůstat tam, kde je, a že jí do toho našeho krásného místa už nechceme. Kdyby se tak kdysi zachovaly Rakousko, Německo a další země, tak nejsme dodneška součástí Evropské unie ani NATO,“ poznamenal Pavel.

Petr Pavel by podpořil možnost eutanázie. Řekl to v kladenské debatě s Deníkem:

Prezident Petr Pavel debatuje s Kladeňáky
Pavel k eutanazii: Rád rozhoduji o svém životě, tak proč ne o smrti

Rusko se podle českého prezidenta nikdy nevzdalo své imperiální politiky a nezbavilo se mentality Sovětského svazu s touhou po kontrole a ovládání jiných zemí, aby zvládlo udržet své obrovské území pod kontrolou. „Tyto zájmy však Rusko projektuje i do suverénních zemí. Jestliže chceme žít ve světě, kde i menší země má právo na své místo na slunci, musíme jasně odmítnout to, co Rusko dělá, a podpořit Ukrajinu. Když to neuděláme, zkompromitujeme i základy, na kterých stojí naše země,“ vysvětlil prezident.

Nestihli jste přímý přenos? Deník pro vás připravil záznam debaty Petra Pavla v Kladně:

Zdroj: Deník

Kompromis jako dočasné řešení

Padla také otázka, zda podpora Ukrajiny neslábne natolik, že se i v politických kruzích skloňuje možnost, že se Ukrajina vzdá okupovaných území výměnou za mír. Což podle čtenáře Radka Galise z Českých Budějovic připomíná mnichovskou dohodu. Prezident Pavel podobnost s událostmi 30. let minulého století vidí. A varoval před ústupky tímto směrem. Přesto si myslí, že konflikt nějakým kompromisem skončí, protože ani jedna strana nebude mít na to, aby dosáhla úplného vítězství. K tomu má být ale ještě daleko a partneři Ukrajiny by v dlouhodobém horizontu neměli chtít nic jiného než návrat okupovaných území do původních hranic.

Herec Ondřej Vetchý se stal kvůli své setrvalé podpoře Ukrajiny terčem další dezinformace:

Herec Ondřej Vetchý se stal opět terčem dezinformátorů
Ondřej Vetchý je terčem dalšího útoku. Lživé video mu přičítá obdiv k Banderovi

„Pokud ale cesta k ukončení konfliktu povede přes nějaký dočasný kompromis, tak je na místě o něm jednat. Pomohl by Ukrajině i dalším zemím. Pokud nedospějeme k tomu, že bychom chtěli dočasnou okupaci ukrajinských území začít brát za trvalou a budeme nadále trvat na tom, že jsou to dočasně okupovaná území a tak jako to bylo v případě jiných zemí, které byly válkou rozděleny, jako Německo, Korea, případně Gruzie, tak budeme žít s tím, že se dříve či později podaří Ukrajinu sjednotit jako suverénní stát,“ řekl Pavel.

Na celou debatu s prezidentem v Kladně se můžete podívat zde:

Zdroj: Deník

V minulých dnech prezident zdůraznil, že je nutné v podpoře Ukrajiny vytrvat. Představil také plán na zabezpečení munice pro její armádu nákupem ze třetích zemí, iniciativu podporuje asi patnáct zemí. Pavel je také pro hledání nových forem pomoci Ukrajině včetně diskuse o možné přítomnosti v zemi. Nikoli bojových jednotek, ale formou asistence.