Hrkání v Dědicích místní obnovili po třinácti letech a letos už se koná jeho třetí ročník. „Jednou jsem v křesťanském domě v Dědicích uviděl hrkačky a s přítomnými jsem se domluvil, že tradici obnovíme. Lidem se to líbí. Jedna paní nám dokonce nechala okopírovat z knihy lidových tradic tři hlavní říkanky, které se vždy říkaly na Hané. Nějaké hrkačky jsme si nechali vyrobit přímo od truhláře a v případě zájmu dalších dětí na tradici, jsme schopní nakoupit další,“ popisuje vývoj tradice v Dědicích předseda osadního výboru Jiří Wasserburger.

Třináctiletý Radek Gregor chodí hrkat už od začátku obnovy tradice. „Děláme to, abychom ji udrželi a baví nás to. Začali jsme ve čtvrtek. Nejvíc mě baví asi to, že můžeme po ránu pár lidí hlukem probudit,“ usmívá se hrkač.

Skupina se v sobotu o půl osmé ráno letos na předvelikonoční hrkání schází naposledy. Rozděluje se na dvě části a každá vyráží na svůj okruh, na kterém se domluvili. Jedna část chodí hrkat přes Dědickou ulici, kolem Pazderny, přes Jízdárenskou a pak zpátky ke kostelu, kde je začátek i konec cesty pro obě skupiny. Druhá skupina chodí kolem charity, přes Víta nejedlého, Potoční a Kopřivovu.

Podle Gregora se počet hrkačů od prvního ročníku mírně zvyšuje. „Začalo nás asi deset a teď už je nás někdy i čtrnáct nebo patnáct,“ sdělil. Pravidelných hrkačů pak má skupina asi dvanáct.

Hrkače rádi vidí i místní. „Je to velice pěkné, člověka to potěší, když vidí, že se tradice dodržují. Když jsou lidi venku, vždycky se přijdou podívat. Nemyslím si, že by někomu mohlo to hrkání vadit,“ říká Helena Šebelová z Dědic.

Její slova potvrdili i hrkači. „Letos jsme potkali po cestě opravdu hodně lidí a všichni nás podporovali. Dostali jsme i nějakou korunu a sladkosti. Někteří si nás dokonce i pamatují a jsou k nám velice štědří,“ popisuje Gregor.

Jak hodnotí, letošní ročník byl asi nejlepší. „Určitě se chci zúčastnit i příště,“ dodává chlapec.

A jak tradice vznikla a proč se vlastně hrká? „Protože zvony odletěly do Říma,“ shrnuje hrkač Gregor.

Zvony většinou oznamují veselé události. Zvou na bohoslužby, provázejí novomanžele nebo oznamují nový rok. Ve dny, kdy hrkači chodí, kostelní zvony nezní. Ježíše Krista na Zelený čtvrtek zradil Jidáš, v pátek Ježíše ukřižovali a v sobotu odpočíval ve svém hrobě. Nařízení o zákazu zvonění vydal papež, a proto měly zvony uletět právě do Říma.