O potřebě nového zákona se mezi vědci už dlouho diskutuje. Například Akademie věd ČR a vysoké školy by chtěly změnit kritizovanou metodiku hodnocení výsledků vědecké práce.

„Novela zákona 130 (o podpoře výzkumu a vývoje) je spíše technická novela, z mezirezortního řízení přijde asi hodně připomínek. Nicméně já budu iniciovat, abychom do konce roku 2015 připravili úplně nový zákon," řekl Bělobrádek. Budoucí norma by podle místopředsedkyně vládní vědecké rady Miroslavy Kopicové měla být jednoduchá, doplněná prováděcími předpisy. Aby mohla pružně reagovat například na změny evropských pravidel a nemusela se neustále novelizovat.

Stávající verze nezahrnuje inovace

„Z našeho pohledu dlouhodobě by měl z nové verze vypadnout takzvaný kafemlejnek, to znamená přímá úměrnost mezi podivnými body a penězi ve vztahu k rozdělování státního rozpočtu k poskytovatelům," míní předseda AV ČR Jiří Drahoš, který dlouhodobě kritizuje negativní důsledky české metodiky hodnocení výsledků vědecké práce přezdívané „kafemlejnek".

Stávající verze zákona 130 podle prezidenta Asociace výzkumných organizací Libora Krause například vůbec nezahrnuje inovace, přestože v Evropě a ve světě se popisuje výzkum, vývoj a inovace společně. Současná připomínkovaná euronovela navrhuje podle Krause jen kosmetické změny a nepostihuje podstatné to, co bude obsaženo v nových blokových výjimkách EU a Rámci Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací. Změny mohou negativně ovlivnit třeba obchodování s výzkumem, s nímž počítala některá špičková vědecká centra, která se budují.

Efektivnější provozování

Nové předpisy tak podle Krause obsahují různá omezení podpor výzkumu, vývoje a inovací. Odlišně se prý vykládají některé pojmy, například průmyslový výzkum, kterým EK rozumí aplikovaný výzkum i vývoj včetně výzkumu pro státní správu, zdravotnictví a zemědělský výzkum. Podporu pro aplikovaný výzkum a vývoj definuje zákon o podpoře výzkumu ale odlišně. „Takových rozporů je zde celá řada a pokud se zákon 130 nesladí s Rámcem, tak k 1. červenci přestanou jeho části platit. Problémem je, že vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace o těchto změnách ví již téměř dva roky a začala o nich jednat letos v únoru," zdůraznil.

Rada vysokých škol v připomínkovém řízení novely doplnila návrhy na efektivnější provozování výzkumných aktivit na VŠ. O budoucí normě předseda Rady VŠ Jakub Fischer spekulovat nechce. Velkým tématem podle něj je hodnocení výzkumných organizací a nejenom jejich výsledků, ale i financování a způsob rozhodování. Například vládní vědecká rada je prý „něco" mezi poradním orgánem vlády a správním orgánem, bude potřeba se rozmyslet, jakou roli má mít. S tím podle Fischera souvisejí i její kompetence. „Já si ale myslím, že diskuze o tom je předčasná," dodal.