Věcný záměr nového zákona o podpoře výzkumu, s nímž souvisí vznik nového ministerstva pro vědu, schválila vláda letos v srpnu. Podle Bělobrádka se nyní pracuje na paragrafovém znění, které chce kabinetu předložit po podrobné debatě s odbornou veřejností.

Zákon měl ale Bělobrádkův úřad podle legislativního plánu předložit do konce letošního roku, tento termín sliboval na konci srpna i Bělobrádek. Kdy by se mohl dostat do připomínkového řízení, se zatím neví.

Kafemlejnek

Bělobrádek uvedl, že diskuse se týkala i takzvaného kafemlejnku, tedy současného hodnocení výzkumných organizací, které oceňuje hlavně kvantitu. Systém je postaven především na četnosti publikace vědeckých výsledků. Přitom hraje klíčovou roli při rozdělování finančních prostředků na vědu. "Chceme jít cestou komplexního hodnocení kvality výzkumu v souladu s mezinárodními standardy," řekl vicepremiér. Zdlouhavé přípravy metodiky hodnocení kritizuje nejen Rada vysokých škol, ale i zástupci aplikovaného, tedy firemního výzkumu.

Sobotka si myslí, že v oblasti vědy a výzkumu došlo od začátku funkčního období vlády k pokroku. Kabinet podle něj zlepšil spolupráci a komunikaci s výzkumnými organizacemi či zástupci průmyslu. "Jsem rád, že jsme se před třemi lety dohodli, že ve vládě bude místopředseda, který bude mít tyto věci na starosti," uvedl.

Sobotka ocenil, že se daří zvyšovat výdaje na výzkum. Příští rok dostane o 3,75 miliardy korun více než letos. "V roce 2017 by to mělo být o šest miliard více než v roce 2013," řekl. Je také rád, že úřad začal budovat síť vědeckých diplomatů v zahraničí. První diplomat zamířil v roce 2015 do Izraele. "Teď se bude vypisovat výběrové řízení do Ameriky, spolupracujeme významně s Německem," uvedl Bělobrádek.