Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Benešovy dekrety: Podle poloviny Čechů by měly dál platit

Praha – Polovina veřejnosti si myslí, že by takzvané Benešovy dekrety měly dál platit. Názor, aby byly zrušeny, zastává 14 procent Čechů. Více než třetina lidí se k věci nedokázala vyjádřit. Odsun sudetských Němců po druhé světové válce považují za spravedlivý dvě pětiny občanů, což je nejméně od roku 2002. Vyplynulo to z prosincového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

28.1.2014 104
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

V souvislosti s tím, jak v posledních letech ubývá zastánců odsunu Němců, zvyšuje se počet těch, kteří ho hodnotí jako nespravedlivý, uvedlo CVVM.

V průzkumu 36 procent dotázaných uvedlo, že odsun byl nespravedlivý. Před sedmi lety označilo odsun za nespravedlivý 28 procent lidí a před 12 lety 26 procent lidí.

Pro platnost Benešových dekretů se do roku 2005 stabilně vyjadřovaly přibližně dvě třetiny občanů. V letech 2006 a 2007 si totéž myslela asi polovina lidí, o dva roky později jich ale opět přibylo, a to na úroveň z let před rokem 2005. V porovnání s průzkumem v roce 2009 ale stoupl o šest procentních bodů počet těch, kteří schvalují zrušení dekretů, a o 15 bodů klesl počet zastánců dekretů.

Mladí se o problematiku odsunu nezajímají

V otázce odsunu i Benešových dekretů jsou podle CVVM vidět velké rozdíly mezi věkovými skupinami. Téměř dvě třetiny starších 60 let odmítá zrušení dekretů, mezi mladými do 29 je téhož názoru necelá třetina. O spravedlnosti odsunu sudetských Němců je mezi staršími 60 let přesvědčena polovina lidí, mezi lidmi do 30 let třetina. „Svou roli zde hraje skutečnost, že se mladí lidé mezi 15 až 29 lety o problematiku odsunu příliš nezajímají, případně nemají utvořen jednoznačný názor," uvedli autoři průzkumu.

Jako Benešovy dekrety jsou označovány právní normy, které vydával někdejší československý prezident Edvard Beneš v letech 1940 až 1945 v londýnském exilu a po návratu do vlasti. Některé z nich se týkaly části československých občanů německé a maďarské národnosti. Zbavily je československého občanství a vedly ke konfiskaci jejich majetku. Odsunu Němců a Maďarů z Československa se přímo netýkal žádný dekret. Podle historiků ale dekrety pro jejich pozdější odsun vytvořily předpoklad.

Autor: ČTK

28.1.2014 VSTUP DO DISKUSE 104
SDÍLEJ:
Mezinárodní letiště v Atlantě
1

Nejrušnější letiště světa postihl výpadek proudu. Na místě uvázly tisíce lidí

Václav Havel na snímku fotografa Oldřicha Škáchy.
14 12

Uplynulo šest let od úmrtí Václava Havla. Připomene ho řada akcí

Formanova zdravice po 50 letech a heroinoví Makedonci: nejlepší videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 16. až 17. prosince 2017.

EU nám chce zakázat spálené jídlo. Souhlasíte?

Na otázku Deníku odpověděl Jan Maryška, redaktor dTestu, a Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví při Státním zdravotním ústavu.  

V Praze chybí byty. Stavby brzdí byrokracie

/INFOGRAFIKA/ Katastrofálně nízká nabídka. Tak vidí příčiny raketového růstu cen nových bytů v metropoli analytikové i lidé z byznysu. Stupňují proto tlak na vedení Prahy, aby zrychlilo a zjednodušilo povolování staveb. Jinak náklady na bydlení dál porostou.

V Rakousku složí slib nová vláda, povede ji Kurz

Rakousko bude mít ode dneška novou vládu. Úřadu kancléře se dnes složením slibu do rukou rakouského prezidenta Alexandera Van der Bellena oficiálně ujme Sebastian Kurz. Na utvoření vládní koalice se na konci minulého týdne po téměř dvou měsících jednání dohodly Rakouská lidová strana (ÖVP) a protiimigrační Svobodná strana Rakouska (FPÖ).

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT