„Dnes, když úřad dojde k podezření z korupce, tak to neoznamuje, protože má povinnost mlčenlivosti. Nyní ji bude povinen oznámit,“ říká Pospíšil, který to chce zakotvit v trestním zákoníku. Policie i finanční úřady však tvrdí, že Pospíšilův krok příliš boji s kriminalitou nepomůže.
Mnohem víc než korupce je klasických daňových deliktů. A i když zákon o správě daní umožňuje hlásit i jiné trestné činy, je natolik přísný, že berní úředníci mohou policii informovat velmi omezeně. „Mnohem víc by pomohlo, kdyby se podmínky, za nichž můžeme podávat trestní oznámení, změkčily celkově,“ řekla mluvčí pražského finančního úřadu Miroslava Bartonková.
Ministerstvo to ale podle mluvčího Jakuba Stadlera nechystá, protože už v ostatních případech možnost informovat je. „Povinnosti zachovávat mlčenlivost se nelze dovolávat, pokud informace požadují specializované policejní složky,“ argumentuje Stadler. Podle finančních úřadů je ale háček v tom, že to platí až o dotazech policie či soudu, ale ne když by chtěly policii informovat o tom, na co přijdou samy.
Ukázkou může být případ takřka milionového daňového podvodu při obchodech s naftou, z něhož policie loni v říjnu obvinila plzeňského podnikatele Martina Uhra. Finanční úřad totiž případ šetřil takřka rok, než informoval policii. Hájil se přitom tím, že může podat trestní oznámení, až když má jistotu. Peníze mezitím zmizely v zahraničí.