Štěch řekl, že ho na Husově učení vždy nejvíc zaujala pokora pražského kněze před vírou a před pravdou. "Jan Hus psal a kázal o tom, že jakákoliv vrchnost nemá právo na svou vládu, žije-li v hříchu a nežije v pravdě. Nejsou tato slova stále aktuální? Myslím, že mají stejnou váhu jako před 600 lety," řekl předseda Senátu.

Při bohoslužbě zaznělo také několik připomínek letošního stého výročí založení Československa. Kněží Církve československé husitské připomínali, že Československo bylo založeno na demokratických hodnotách.

Účastníci bohoslužby Betlémskou kapli zcela zaplnili. Mezi přítomnými byli kromě Štěcha i vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), zástupci pražské Univerzity Karlovy nebo představitelé dalších křesťanských církví.

Bohoslužby připomínající Husovo upálení se dnes konaly i na dalších místech České republiky. V jihočeském Husinci, odkud církevní reformátor pocházel, se konala ekumenická bohoslužba, program nicméně trval už od čtvrtka a jeho součástí byla řada koncertů i trhy. Husa připomněly i dobové slavnosti na hradě Točník, kde v programu s názvem Ve znamení kalicha - za dob husitských mohli návštěvníci vidět například jeho kázání.

Jan Hus byl katolický kněz. Kritizoval však svou církev za odvrácení od jejích prvotních ideálů, odmítal její institucionalizaci, kritizoval kněží žijící v hříchu či kupčení s odpustky. Církví byl označen za kacíře a na kostnickém koncilu 6. července roku 1415 upálen. Jeho smrt vedla posléze v českých zemích k zásadní husitské revoluci. Kromě snah o reformu církve i společnosti je Husovi připisováno autorství traktátu O českém pravopise, zavádějícího diakritická znaménka.

Hus je podle dnešních historiků příkladem zásadovosti, statečnosti, svobody svědomí a ochoty držet se pravdy. Předběhl v mnoha směrech zásady budoucích protestantských reformací. Výročí jeho smrti je v Česku státním svátkem.

První program hromadných skladeb v rámci XVI. všesokolského sletu proběhl 5. července 2018 v pražské Eden Aréně.
OBRAZEM: XVI. všesokolský slet v Praze